Stylový loft s vytříbeným vkusem
Byt nad střechami pražských domů umožnil vytvořit jisté soukromí pro jeho majitele a zároveň zachovat celkovou otevřenost vůči okolnímu prostředí
Ve společenské zóně převládají přírodní materiály v zemitých barevných tónech. Obložení z režného zdiva a přírodní opuky jsou v příjemném kontrastu se sklem a nerezovými prvky
Také do vstupní haly proniká dostatek světla, a to díky obrovským ateliérovým oknům ve společenském prostoru. Architektka světelnost podpořila bílou barvou stěn a vestavěných úložních skříní
Jednotícím prvkem celého společenského prostoru je dřevěná podlaha z masivu. Použití jednoho druhu dřeva se prolíná na podlaze, schodišti i na prvcích kuchyňského ostrůvku
Pohled z galerie na společenskou zónu. Díky promyšlenému členění a průhledům se z různých částí velkolepého loftu nabízí celá řada kompozičně zajímavých pohledů
Převážná část nábytku byla zhotovena na míru. Z designérské dílny architektky Ivany Dombkové pochází většina solitérů i vestavěných skříní. Díky jednotným materiálům a stylu bylo možné dosáhnout dojmu kompaktního prostoru
Volně stojící úložné prostory v podobě skříní a komod zde nenajdete. Vše potřebné je ukryto za dvířky vestavěného nábytku, se kterým se počítalo už na úrovni plánů
Zajímavá hra světla a stínu vzniká na schodišti díky světelným paprskům vstupujícím do interiéru střešním oknem neboli světlíkem, kterým se vychází na venkovní terasu
Byt nad střechami pražských domů umožnil vytvořit jisté soukromí pro jeho majitele a zároveň zachovat celkovou otevřenost vůči okolnímu prostředí
K pocitu vzdušného a otevřeného prostoru přispívá dostatek světla vstupujícího do interiéru obrovskými ateliérovými okny. Díky rafinovaným průhledům mohou být členové rodiny v neustálém vizuálním kontaktu, i když se zrovna nacházejí v rozdílných částech bytu
Design ložnic je maximálně jednoduchý a střízlivý. K vizuální jednoduchosti, které ovšem nechybí dojem pohodlí a komfortu, přispívají kvalitní materiály a promyšlené řešení detailů
Stejně jako je na jedné straně přízemí loftového bytu maximálně otevřené společenskému životu, poskytuje klidová zóna s ložnicemi dostatečný pocit intimity a soukromí
Úložné prostory jsou v opticky oddělené části ložnice. Předěl tvoří bílý kubus s důmyslně řešenými úložnými prostorami z obou stran
Na kuchyňské zázemí měl Roman Hamrlík jeden zásadní požadavek: speciální místnost na uskladnění potravin, rozdělenou na několik sekcí s vhodnou teplotou pro rozdílné druhy potravin
Přímo na kuchyňskou zónu navazuje společenská část s komfortním sezením, uspořádaným kolem nízkého konferenčního stolku. Mobiliář je návrhem architektky Ivany Dombkové
Obrovskou terasu nad střechami žižkovských domů si mohou domácí užívat se všemi benefity, které jim výhodná poloha toho místa nabízí
Největší chloubou loftového bytu je velkorysá střešní terasa s výhledem na celou Prahu. Panoramatický výhled v okruhu 360 stupňů umožňuje dosáhnout co největšího požitku z tohoto místa
Terasu pokrývá dřevěná palubovka. Její pojetí je minimalistické, žádné dekorace nejsou potřeba. Jenom dva buxusy střižené do tvaru koule po stranách na konci schodiště rozbíjejí geometrii přímých linií
Dřevěné schodiště na ocelové konstrukci jako by vedlo přímo do nebe. Otevírání střešního okna je možné ovládat dálkově. Pohodlně, jenom pomocí ovladače, se sice do nebe nedostanete, ale určitě se ocitnete na jedné z nejpříjemnějších pražských teras
Koupelny jsou synonymem pohodlí a praktičnosti v jednom. Stejně jako v celém interiéru, i zde vládnou hnědé zemité tóny v kombinaci s bílou barvou
V koupelnách byly použity velkoformátové obklady Techlam a dlažba z přírodního kamene Cordoba Brown Premium. Přírodní tóny podtrhují útulnost tohoto prostoru

Příběh tohoto loftového bytu začal před několika lety, když se hokejový obránce Roman Hamrlík rozhodl pořídit si zajímavé bydlení v Praze.

Trvalo několik let, než se hokejový obránce Roman Hamrlík dopracoval k současné podobě svého vysněného bydlení. Už samotné zdlouhavé hledání vhodného objektu si vyžádalo spoustu času.

Protože v té době hodně cestoval,  přál si bydlení v centru města, v domě s historií. Trpělivost se mu vyplatila. Po téměř čtyřech letech hledání narazil na projekt „Na hrubé skále“ na pražském Žižkově. Rozhodující pro něj bylo konkrétní místo a velikost bytu.

Potřeboval dostatek místa nejen pro sebe, ale i pro rodinu a přátele. Výměra 400 m2 a loftová dispozice před rekonstrukcí dělala z nemovitosti skutečně komfortní prostor pro bydlení. Budoucímu majiteli to dávalo volnou ruku při vytváření domova bez kompromisu.

Důležitý byl při rozhodování také výhled. Z velkorysé terasy a z oken se nabízí nezaměnitelný pohled nejen na žižkovské panorama, ale i na celé široké okolí.Realizaci rekonstrukce původního podkrovní pak zajišťoval architektonický ateliér Ivany Dombkové.

Už po vstupu do společných prostor je vám zřejmé, že obytný dům v době své největší slávy nesloužil sociálnímu bydlení. Překvapí vás štuky bohatě zdobená vstupní část, původní stylové prvky citlivě kombinované s těmi novými, nová fasáda i zastřešení domu.

Jako by se za celé století téměř nic nezměnilo. Původní je dokonce i schodiště s krásně řemeslně zpracovaným zábradlím. Z původního půdního prostoru však nezbylo vůbec nic.

Celá realizace trvala téměř tři čtvrtě roku. Rekonstrukce si vyžádala celou řadu radikálních řešení, stavebních zásahů a úprav. Celý prostor bylo nutné otevřít, a také mu dodat světlo.

To se podařilo díky obrovským proskleným plochám tří ateliérových oken s hliníkovými rámy. Široká okna zároveň opticky člení společenskou zónu na jednotlivé funkční zóny – kuchyňskou, obývací a jídelní. Světlo proniká i na galerii a do vstupní chodby.

Klidové zóně s ložnicemi a koupelnami patří horní patro s přístupem na terasu. Sem je možné vystoupat po dřevěném schodišti na ocelové konstrukci, jehož osvětlení částečně zabezpečuje i střešní posuvné okno.

Roman Hamrlík měl jasnou vizi, jakou by měla každá místnost navozovat atmosféru. Vyjadřoval se k materiálům, které se mu líbí, ale přinášel i jiné nápady. Protože mu na realizaci interiéru záleželo, věnoval projektu vlastního bydlení hodně energie.

Architektce Ivaně Dombkové připravil ukázky z časopisů, knih a katalogů s tipy, které ho oslovily. Ještě i po odletu do Kanady nepřestal do Čech posílat obálky s obrázky.

Na základě klientových preferencí zvolila architektka pro tento projekt měkké zemité tóny. Z materiálů pak mořený dub, režné zdivo v kuchyni a obložení některých stěn z opuky. Ty se skvěle kombinují se sklem a nerezovými prvky.

Jakmile byly dokončeny nevyhnutelné úpravy, začal Roman Hamrlík přizpůsobovat interiér obrazu svému. Místo toho, aby se držel nějakého určitého stylu, představuje zařízení osobitou směs nápadů a kousků odrážejících vyzrálý vkus zcestovalého člověka.

Některé kusy zařízení si nechal přivézt lodí z Kanady. Zbytek dekorativních předmětů nakoupil převážně v Almi Décoru.

Byt je projektován jako téměř minimalistický, ale celkový dojem dotváří zařízení kombinující koloniální prvky s etno stylem.

I přesto, že byl Roman Hamrlík v době dokončování v Kanadě a veškeré konzultace probíhaly na dálku, v den jeho návratu byl byt hotový, připravený k bydlení.

Pracovat bez klienta více než tři čtvrtě roku obnášelo jisté riziko, naštěstí byl po návratu příjemně překvapen a s realizací spokojen i díky tomu, že byl ke spolupráci přizván již ve stadiu prvních stavebních úprav a rekonstrukce. Zveme vás teď na návštěvu!

TEXT: Andrea Mičková, FOTO: Iveta Kopicová