Dům postavený asi před dvaceti lety se na žádost vlastníků proměnil v galerii. Neoddělitelnou součástí barevného moderního interiéru se staly sochy a obrazy.
Žhavé slunce a exotická krajina plná magie, lidová tvorba vycházející z umění starých Mayů a španělských kolonizátorů, to vše se odráží v moderním mexickém umění.
Množství obrazů a soch současných tvůrců našlo útočiště v rezidenci přestavěné na originální obytnou galerii na severu města Merida na Yucatánu.
Samotná Merida je pozoruhodným kulturním klenotem. Byla založena roku 1542 Franciscem Montejem na ruinách mayského sídla Tho. Je známá také jako Bílé město, množství vápence a bílé barvy umocňuje krásu koloniální architektury 16. a 17. století.
Nedaleká archeologická oblast Chichen Itza láká svými mayskými památkami, pyramidami nebo posvátnou přírodní studnou Cenote, do níž byly obětovány mladé dívky. Bohatá kulturní historie se promítá i v moderním mexickém umění.
Malíři, nástupci slavného Diega Rivery a Fridy Kahlo (známe ji z filmu Frida) na svých plátnech spojují jasné barvy a úmyslně jednoduché formy lidového umění.
Okouzlen úžasnou energií, která z mexického moderního umění sálá, se movitý obchodník rozhodl zasvětit celou svoji víkendovou rezidenci obrazům a sochám.
Obrátil se na studio Punto Arquitectónico se žádostí o zásadní rekonstrukci vily, aby mohla sloužit jako galerie, a zároveň byla nachystána na pobyt rodiny a jejích přátel.
Celý dům byl zpevněný ocelovou konstrukcí, fasádu tvoří bílé zdi v kombinaci s velkými okny a černě lakovanou ocelí. Zásah do dispozice domu byl zásadní.
Začal reorganizací celého přízemí, které architekt osvobodil od všech příček, jež ho dělily na menší místnosti. Vznikl tak otevřený prostor, ideální pro expozici obrazů a soch.
Zdi a volně stojící předěly jsou zhotoveny z pohledového betonu, který kontrastuje s velkou rozmanitostí materiálů a barev umělecké kolekce a designového nábytku. Okna byla rozšířena, což umožnilo dennímu světlu proniknout do všech koutů galerie.
Expozice volně pokračuje na terasy, které oddělují pásy zeleného trávníku. Zvláštností jsou miniaturní zahrádky, které tvoří jakési vizuální obaly rezidence.
Jedna slouží jako spojnice mezi galerií a okolní přírodou, druhá, umístěná mezi garáží a společenským prostorem, jako zelený předěl mezi oběma objekty. Venkovní dispozici doplňuje minimalisticky pojatý bazén, situovaný na jedné z teras.
Uvnitř domu, uprostřed galerie, je umístěna knihovna, oddělená tabulemi tvrzeného skla. Transparentní stěny vytváří efektní předěl, nikoliv vizuální bariéru. Sklo odráží barevná plátna a předměty uvnitř, zároveň umožňuje průhledy ven.
Propojení a překrývání reálných vjemů vytváří až snový, abstraktní obraz. Skleněné tabule také rámují mramorové schodiště vedoucí do patra, kde je umístěná televizní místnost.
Stěny obklopující tento prostor byly odstraněny, vznikla tak galerie vznášející se nad obytnou místností. Otevření rezidence na výšku dvou podlaží poskytuje úžasný pohled do přízemí s designovým nábytkem.
Tomu dominují jasně červené židle navržené Vernerem Pantonem (Panton chair, Vitra). Ikonický nábytek představuje také křesílko Barcelona od Ludviga Miese van der Roheho (Knoll), jež svým černým čalouněním zapadá do barevného koloritu obrazů.
Pestrou směs plastových soch a barevných kousků nábytku doplňují nádherné přírodní artefakty, mezi nimiž dominuje stolek vytesaný z jednoho kusu kamene.
Uvolněnou atmosféru mexických pláží vnáší na terasu houpací křesílko Suena Mexican Rocking Chair, kterým studio Graham & Green oživilo zašlou slávu kousku Acapulco Chair, navrženého v padesátých letech.
Jako vysoce dekorativní prvek působí dveře ze žlutého tvrzeného skla. Lesklé obdélníky dveřních křídel rozsvěcují stěny v šedavém tónu a stávají se nedílnou součástí barevné hry pestrých pláten.
S neutrální materiálovou paletou, ve které převládá pohledový a leštěný beton, se dům stává střízlivým obalem pro skvělou kolekci umění.
TEXT: Alena Kodlová, FOTO: Punto Arquitectónico