Známá izraelská architektonická kancelář Pitsou Kedem zvolila při návrhu této vily několik netradičních řešení. Například pohyblivé příčky, ultratenké střechy a obecně velmi lehké materiály.

To vše doplňuje vodní hladina, která prostupuje téměř do každého koutu a navozuje iluzi plovoucího domu.

Architektonické zadání pro jednopatrovou soukromou rezidenci znělo takto: vytvořit stavbu s širokým otevřeným prostorem rozděleným vnitřními atrii a pohyblivými příčkami na menší plochy, které budou používané pro různé funkce.

Tyto zóny spojuje jedna konstrukce překlenutá dvěma ultralehkými střechami, podepřenými v jednom bodě uprostřed, takže se zdá, že se vznášejí ve vzduchu.

Střechy splývají jedna s druhou a jsou přetažené o pět metrů přes čelní stěnu budovy.

Jsou konstruovány z lehkých materiálů, aby poskytovaly subtilní, jemný vzhled. Stavba se skládá z řady prostorů vnitřních, ohraničených většinou skleněnými příčkami, a vnějších otevřených atrií.

Transparentní plášť nechává tyto zóny splynout, takže na první pohled není jasné, který prostor je vnější a který vnitřní.

Obrazy stromů prostupující skleněnými stěnami ze zahrady do interiéru, zrcadlící se stavba ve vodních plochách, to vše vyvolává pocit neobyčejné vzdušnosti a lehkosti.

Vstup je rámován stěnou z dřevěných lamel, které tvoří hranici mezi interiérem a exteriérem. Odsunutím vstupních dveří se ocitneme v nádherném vstupním atriu, které tvoří zrcadlící se vodní plocha.

Vodní hladinu přecházíme po velkých čedičových deskách a obdivujeme stromy, které vyrůstají z nepatrných ostrůvků. Rezidence tak budí dojem, že pluje po vodě.

Pásové okno vedené podél vnějších zdí těsně pod stropem zdůrazňuje pocit vznášející se střechy a eliminuje hmotnost stavby. Rozložitá

budova tak působí velmi subtilně. Vodní plochy umístěné v její bezprostřední blízkosti zrcadlí fasádu a zdůrazňují strukturu dřevěného obkladu.

Z exotického atria vstupujeme přímo do společenské části s několika sedacími kouty. Vlevo se můžeme vydat do jídelny s barovou kuchyní, vpravo pak do pracovny.

Tyto funkční celky zaplňují jeden otevřený prostor, který je skleněným pláštěm propojený s terasou s bazénem a zahradou. Sedací nábytek zaujme čistými minimalistickými liniemi, odkazujícími na tvorbu Rodolfa Dordoniho.

Kontrastní barevnost tmavě hnědého a bílého čalouněného nábytku zjemňuje jednotná leštěná dřevěná podlaha a měkké vlněné koberce v šedém tónu, prostupující celým interiérem.

Bílé stěny jen sporadicky zdobí umělecká plátna, architekt nechává velký prostor pro obrazy živé přírody, které dovnitř vstupují skleněnými stěnami.

Ložnicové křídlo navazuje na hlavní trakt vily ve tvaru písmene L. I zde minimum nábytku a doplňků nahrazuje dokonalé spojení s přírodou, skleněnou stěnu lze odsunout a propojit místnost se zahradou.

Jen několik kroků od lůžka dělí majitele od průzračné hladiny bazénu. Výraznou roli v interiéru i exteriéru hrají obklady. Uvnitř na první pohled zaujmou mramorem obložené zdi velké koupelny, která je součástí majitelovy ložnice.

Jemná šedobéžová kresba kamene navazuje ve stylu tón v tónu na celkové barevné řešení rezidence. Nepřehlédnutelný je také obklad stěn atria.

Lamely z masivního dřeva situované užší hranou ke zdi vytvářejí hru světel a stínů, úžasný je také jejich rozvlněný odraz ve vodní hladině.

Výraznou roli v exteriéru stavby hraje pohledový beton. Na hradbě je použit v syrové podobě, s otisky bednicích desek, na fasádě pak jako plasticky tvarovaný obklad. Světelný design dává prosklené rezidenci nový, nečekaný vzhled.

Osvětlený interiér stovkami miniaturních bodových světel a nasvícené koruny stromů se odrážejí ve vodních plochách a vytvářejí magický vzhled této výjimečné stavby.

Text: Alena Kodlová, foto: Pitsou Kedem Architect