Postavit reprezentativní dům na komplikovaném úzkém pozemku není snadné řešení, zvlášť když tvorbu ovlivňuje ještě okolní prostředí.

Dům s obytnou plochou 580 m2 je postavený v Bay Harbor Islands na slunné Floridě.

Majitelé Gabriel Boano a jeho žena Paula Lowenstein Boano si přáli, aby novostavba dokonale splynula s modernistickým okolím, kde stojí domy vesměs postavené kolem roku 1950. Oslovili proto specialistku ze studia KZ Architecture.

Architektka Jaya Kader Zebede pro ně navrhla jednoduše přímočarý dům, který komunikuje svými minimalistickými liniemi a výtvarnými detaily.

Při projektování se musela vypořádat s několika problémy – nejenom již zmiňovaným úzkým pozemkem, ale hlavně místním specifikem, meteorologickými podmínkami.

Jižní Florida bývá často atakována silným větrem, proto zde platí přísná pravidla pro projektování domů, které musí odolat i velmi drsným poryvům.

Jaya Zebede navrhla elegantní dvoupatrový dům, jehož kratší stěna je zcela otevřena do zahrady, dlouhé boční stěny, které téměř těsně sousedí s vedlejšími pozemky, jsou naopak uzavřené a poskytují tak obyvatelům dostatečné soukromí.

Zajímavostí domu je menší otevřené patio s nádherným jezírkem, které zcela opanovaly lekníny. Spojení strohého minimalismu s tolik romantickými vodními květinami je okouzlující.

Jezírko jakoby velkým oknem přímo vstupovalo do hlavního obytného prostoru, současně oživuje jinak strohou vstupní část domu.

Dům získal několik ocenění včetně prestižní ceny za design od Amerického institutu architektů nebo certifikátu pro energeticky úspornou budovu.

Část fasády je oslnivě bílá a je kombinována se světlým kamenným obložením. Zaregistrujeme také dvě úzká vodorovná okna, která přivádějí světlo do kuchyně.

Tyto otvory, i když jsou součástí hraniční stěny, jsou natolik úzké, že nedovolí pohledům zvenčí obtěžovat obyvatele domu. Architektka Jaya Zebede říká:

„Naším záměrem bylo postavit moderní dům z moderních materiálů, který skvěle zapadne do městského prostředí, zároveň se ale propojí s přírodou.

Tento dialog je zřejmý již při pohledu z ulice, probíhá dál po stěnách až do zahrady a prostupuje do vnitřní části domu. Vyznačuje se lehkostí a nadhledem použitých materiálů i tvarů.“

Na domě i v jeho interiéru je dobře patrné nadšení majitelů pro moderní architekturu a výtvarné umění.

Budova se skvěle propojila s okolní zástavbou, komunikuje s ní a dotváří charakter místa včetně splněného přání majitelů – úzké propojení se zahradou a ničím nerušený výhled. Dům je definován dvěma vzájemně propojenými objemy.

Dlouhá osa probíhá z ulice až k molu na břehu jezera. Obě části domu jsou propojeny betonovými přesahy fungujícími zároveň jako kryté terasy. Podpírají je nenápadné ocelové a betonové nosníky.

V levé části domu jsou společenské místnosti – obývací pokoj, jídelna a originální schodiště. Nad nimi, zcela oddělený, se nachází apartmán majitelů.

Pravá část je vyhrazena privátním prostorám – včetně rodinného obývacího pokoje, menší jídelny, kuchyně, technického zázemí, v patře jsou dětské pokoje.

Dům byl navržen tak, aby ho maximálně prostupovalo denní světlo. Velká okna zabírají převážnou část stěn místností. Výjimkou jsou jenom dětské pokoje, které mají krytá okna vedoucí do ulice.

Zajímavou dominantou, která upoutá hned na první pohled, jsou masivní vstupní dveře z teakového dřeva, dovezené z Itálie. Medově teplý odstín dřeva nás bude v detailech provázet celým domem.

Při vstupu do domu nás na první pohled upoutá monumentální architektonické schodiště. Jeho masivní hmotu odlehčují dřevěné stupně. Po schodech vystoupáme na otevřenou galerii, odkud je přímý vstup do soukromého apartmá majitelů.

Na obývací pokoj navazuje knihovna, v druhé části domu jsou v patře dětské ložnice a pokoje pro hosty. Hned za schodištěm je obývací pokoj. Tento prostor zajišťuje kontinuální vizuální přístup z domu k bazénu.

Dům je plný uměleckých solitérů a pláten. Hned v předsíni nás zaujme bronzová socha Cadena de dos eslabones od polsko-mexického umělce Xawera Wolského, která poskytuje skvělé pozadí pro vítání návštěv. Sbírka umění a ikonického zařízení pokračuje dále v domě.

Ústředním bodem v hlavním obývacím prostoru je velký akryl a olej na plátně od venezuelského umělce Daria Basso. Prostor  doplňují dvě kobaltově modré pohovky z umělé kůže.

Také v tomto případě se jedná o umělecký unikát dánského designéra nábytku Poula Kjaerholma, navržený v roce 1969. Nedaleko stojí ikonická lampa Arco, kterou navrhli italští průmysloví designéři Achille a Pier Giacomo Castiglioni v roce 1962. Upoutá také nejslavnější chaise longue LC4 švýcarského architekta a designéra Le Corbusiera, jež spatřila světlo světa v roce 1928. Ve výčtu děl můžeme pokračovat dále, například nás zaujme úžasné plátno s koláží Roberta Matty.

Naproti obytnému prostoru je jídelna. Nízká, bíle lakovaná komoda odděluje obytnou zónu od jídelny. Kuchyň je částečně vyčleněná od společenského prostoru, vejdeme do ní širokou chodbou s kamenným obložením.

Tato stěna tvoří rub stěny, kterou jsme měli možnost vidět venku. Světlo sem přivádějí již zmiňovaná podélná okna. Kuchyň je vybavena exkluzivními spotřebiči Gaggenau, svítidlo nad varným ostrůvkem je značky Louis Paulsen.

Celou zadní část domu tvoří otevřené, ale kryté terasy. Tohle ekologicky citlivé řešení je nesmírně důležité pro zachování příjemného pocitu v domě s ohledem na složité tropické klima. Rezidence skvěle kombinuje účelnost, udržitelnost a moderní formy.

Text: Jana Špatzová, Projekt a foto:  Jaya Kader Zebede, KZ ARCHITECTURE, kzarchitecture.com