




















Či stými liniemi, zpevněnými plochami , vysokými stropy, spoustou skla a další mi minimalistickými prvky oplývá nápaditá, luxusní a moderní rodinná rezidence Menlo Park.
Úhlednou stavbu navrhla společnost Dumican Mosey Architects pro rodinu z Nového Zélandu.
Hlava rodiny Vaughan Smith je ředitelem rozvoje ve společnosti Facebook a jeho manželka Bridget McIverová je v současnosti ženou v domácnosti a pečuje o syna Finna a dceru Emilii. Půdorys domu má tvar písmene U a ze tří stran ideálně ohraničuje prostornou terasu s bazénem. Čtvrtou stranu tvoří zídka,
stromy a vyšší keře, tudíž je objekt ideálně izolován od okolí, respektive majitelé nemovitosti si v žádném případě nemohou stěžovat na nedostatek soukromí a intimity.
Vzhledem k tomu, že Vaughan Smith je v Kalifornii poměrně známou osobou, tyto přednosti, chránící jeho osobní život před zvídavými pohledy, či
dokonce paparazzi, jistě ocení.
„S tímto stylem bydlení jsme navýsost spokojeni.
Menlo Park je ideálním domovem pro celou rodinu, ale zároveň zde můžeme příležitostně pořádat večírky pro přátele a narozeninové párty,“ tvrdí svorně manželé, kteří v rezidenci již zorganizovali – krátce po nastěhování – zahajovací mejdan a posléze i čtyřicetiny Bridget, narozeninovou párty pro Finna a také karaoke show. Vnitřní a zejména venkovní prostory jsou pro tyto účely jako stvořené.
Klasické světlé stavební materiály, zejména beton a kámen, které tvoří podlahu a obrubně terasy, skvěle vyvažují velké plochy většinou z mahagonového dřeva.
Ty najdeme nejen na podlaze, ale také jako obklady stěn, nejrůznější předěly, a dokonce jsou i součástí venkovního nábytku. Konkrétně stolu a lavic.
Výrazný barevný kontrast na terase představují tmavě modrá lehátka s odkládacími stolky a sedací soupravou. Z dálky působí masivně, přitom jsou velmi lehké a díky tomu i snadno přenosné.
Zastoupena je také zelená barva, avšak v ryze přírodní formě. Kromě nízkého trávníku jsou to okrasné rostliny, mezi nimiž dominují agáve, akáty a olivovníky. Bazén má klasický obdélníkový tvar, jeho součástí je i odpočinkový bazének, který se nachází v jednom z rohů.
Příjemným ozvláštněním exteriéru je světlým a hrubým pískem pokrytá plocha se třemi dekorativními koulemi z lanoví. Díky ní je terasa podstatně rozmanitější a zajímavější.
Příznivé klima umožnilo architektům otevřít řadu místností směrem na terasu. V kuchyni tím pádem
není během vaření a pečení nutné větrat, navíc členové rodiny ocení snídani, oběd či večeři na čerstvém vzduchu. Stejně tak otevřené jsou i malý a velký obývací pokoj a dokonce jedna z ložnic.
Všechny místnosti lze samozřejmě dle potřeby uzavřít jediným stisknutím tlačítka. Celá budova je přízemní. Jednotlivé místnosti jsou snadno přístupné a bezbariérové, tudíž se zde dobře cítí i návštěvy upoutané
na invalidní vozík. Objekt působí značně optimisticky, poněvadž převažují světlé barvy, nejtmavší je již zmíněný medově zbarvený mahagon. Tento poměr je zachován i na opačné straně budovy, tedy v případě
venkovní fasády. Najdeme tam světlé zdi, dřevěné dekorativní obklady a velké prosklené plochy dělené světlými kovovými rámy.
Dokonce i vstupní dveře do domu a vrata od garáží jsou z mahagonového dřeva. Přívětivě působí také pískem posypané plochy a zeleň obklopující dům. Architekturu stavby vymezují pravé úhly, najdeme zde samé obdélníky a čtverce.
Kruhové motivy jsou omezeny pouze na několik málo bytových či exteriérových doplňků.
Vnitřní prostory již na první pohled zaujmou svojí střídmostí, elegancí a nevtíravým luxusem. Společnost Dumican Mosey Architects se v tomto případě držela hesla – méně někdy znamená více. Respektive
– méně a kvalitněji než naopak. Podlahy a strop tvoří desky ze světlého mramoru. V ložnici najdeme i obklady z bílého dubu, zatímco v kuchyni jsou plochy z ořechu. Dominantou obývacího pokoje není ani
tak tmavá sedací souprava s bílými polštáři a vyššími kovovými nohami, ale především originální šedý krb, který zároveň slouží jako předěl mezi místností a schodištěm. Návrháři tímto zajímavým monstrem doslova zabili dvě mouchy jednou ranou. Obývák spontánně přechází v kuchyni – obojí se totiž nachází v jedné místnosti.
Pomyslná hranice mezi oběma rozdílnými jednotkami se nachází kdesi mezi zmíněnou
sedací soupravou a kuchyňskou linkou.
Její hlavní část s pracovní deskou, sporákem, umyvadlem a bočními skříňkami má tvar kvádru a je obložená právě ořechovým dřevem. Skříňky na nádobí, elektrická trouba a mikrovlnka jsou zabudovány v nosné zdi, a tak nezabírají žádný prostor navíc. Jídelní
stůl, židle i velká lampa nad ním jsou bílé a elegantní, podstatně výraznější je však bar zabudovaný ve zdi, v jejímž výklenku visí rovněž umělecká plastika z dálky připomínající obraz. Barová deska je taktéž
zhotovena z ořechového dřeva. Osvětlení kuchyně, potažmo obýváku, tvoří kromě masivní lampy nad jídelním stolem také bodová světla ve stropě.
Jelikož se kuchyně i obývák nacházejí v prostřední části domu, je z této velké místnosti skvělý výhled nejen na bazén, ale i na zbytek budovy a na protější přírodu. Z druhé strany je tento „open space“ také
prosvětlený, a to díky velké prosklené ploše směřující na oplocený dvůr se spoustou zeleně.
Společenská místnost v přední části domu je jedním z nejpoutavějších zákoutí objektu. Stůl, podstatně delší než ten v kuchyni, obklopuje deset světlých židlí s plátěnými sedáky i opěradly a je ozdoben výrazným bílým květináčem s exotickou květinou.
Velice originálně působí lustr, jenž tvoří tři desítky svítících průhledných koulí na různě dlouhých kovových závěsech. O něco více bombastický je luxusní,
z třetiny kamenný a z větší části metalický krb s proskleným ohništěm.
Nejenže skvěle vypadá, ale zároveň dokonale ladí se zbytkem místnosti. V dětském pokoji dominuje fialková barva, a to nejen na povlečení, ale také na kresbě na zdi a dalších ozdobách včetně umělých motýlů.
Pozoruhodným prvkem je dlouhé okno, které spojuje dvě kolmé stěny. Místnost je tak nejen důkladněji prosvětlená, ale zároveň je z ní dokonalejší výhled.
Text: Richard Sacher, Foto: Arcaid