Otevřen slunci, skryt pohledům
Na objekt Menlo Park Residence je společnost Dumican Mosey Architects, kterou vede dvojice architektů, Eric Dumican a Matthew Mosey, právem hrdá. Protipólem betonu, kamene, mramoru a písku, jež barevně ladí v lehce odlišných odstínech, jsou dřevěné plochy rozmístěné nejen na podlaze, ale také na zdech a v rámci nábytku.
Z kuchyně přímo do bazénu! Za hezkého počasí lze prosklenou stěnu zcela rozevřít a pochutnat si na dobrém jídle na čerstvém vzduchu. Obdélníkový bazén na terase zahrnuje i odpočinkovou část, v níž mohou dovádět i ti nejmenší členové rodiny. Podpěrný, ale především dekorativní účel mají dva tenké kovové sloupy napravo.
Z tohoto pohledu ještě více vynikne kontrast mezi klasickými stavebními materiály a mahagonovým dřevem. Příjemným zpestřením venkovních prostor i otevřeného miniobýváku jsou tmavě modrá lehátka ve tvaru postelí a také sedací souprava se stolky stejné barvy.
V pravé části budovy, která má tvar písmene U, se kromě výklenku se sedací soupravou nachází také ložnice pro hosty s rozevírací stěnou. V okolí domu roste spousta rozmanitých keřů a stromů. Ty jsou nejen pastvou pro oči, ale zároveň pomyslným paravánem zajišťujícím dokonalé soukromí. Venkovní zdi mnohdy lemují nízké okrasné rostliny.
Skleněných ploch, které dělí světlé kovové rámy, je v domě opravdu požehnaně. Díky dřevěným obkladům nepůsobí budova studeným dojmem. Lehce exotickou příchuť jí dodává i písek podél venkovních zdí a také netradiční zeleň.
Menlo Park Residence je přízemní budova, která má převážně bezbariérový přístup. Nádvoří s bazénem a také možnost otevřít většinu místností jsou ideálním předpokladem pro pořádání nejrůznějších narozeninových oslav a společenských koktejlů
Terasa Menlo Parku je nejhezčí ve chvíli, kdy se začne stmívat. Nejvýrazněji osvětlená je kuchyně a potažmo obývák, venku jsou pro změnu rozmístěny dekorační lampy a také bodová světla v záhonech a na verandách.
Nejrafinovanější osvětlení však najdeme v dřevem obloženém výklenku s tmavě modrou sedací soupravou. Napravo od něj se nachází venkovní gril, který je ideální pro dlouhé letní noci a zejména pro párty. Na tomto snímku skvěle vyniká obří krb v obývacím pokoji, jenž má zároveň funkci boční stěny, na niž vlevo navazuje malé schodiště.
Směrem z vnějšího dvora je skrz kuchyni s obývákem vidět až na konec terasy s bazénem. V případě rozevření skleněných dveří se z domu a přilehlých prostranství stane jedno velké „open space“. Sedací souprava s nízkým dřevěným stolkem je nejtmavší součástí velké místnosti.
Dřevěná podlaha, trávník a písečná plocha s dekorativními koulemi z lanoví spolu sousedí na nádvoří v blízkosti bazénu. Díky této kombinaci vzniká zajímavý kontrast, který rozhodně nenudí. Tmavě modrá lehátka jsou sice rozložitá, ale zato lehká a tím pádem snadno přenosná.
Dřevěná garážová vrata právem přitahují obdivné pohledy zvenčí. Navíc barvou i materiálem korespondují se vstupními dveřmi do domu a také s kvádrem nade dveřmi a navazujícím obkladem hlavní a boční stěny. Vysoké traviny před vchodem záměrně „shazují“ striktní geometrii objektu.
Trochu jiný pohled na přístupovou část domu naznačuje, že v Menlo Parku najdeme hodně prosklených ploch, které ve dne umožňují dostatečný přísun přirozeného světla. Základem stavby jsou zdi, panely i střechy z betonu. V celém objektu převažují pravé úhly.
Nejdříve zdolat tři nízké schody a vzápětí můžeme vstoupit do domu. Vroubkovaná zeď napravo od vchodu je opakovaně použita i uvnitř objektu. Obdélníkový výřez dává „obyčejnému“ betonovém panelu napravo punc originality. Dřevěné lišty různých odstínů také rozhodně nenudí.
Noční pohled do plně osvětlené společenské místnosti v přední části budovy opravdu stojí za to. Fajnšmekry zaujme především lustr skládající se z třiceti jednotlivě zavěšených koulí a také luxusní světlý krb, který je z větší části kovový.
Uprostřed společenské místnosti, která je určena především k posezení a večeřím s přáteli či příbuzenstvem, najdeme velký bílý stůl a deset židlí s kovovou konstrukcí a plátěnými potahy. Kulatý květináč s exotickou rostlinou je ideální dekorací, která decentně osvěžuje celou místnost.
Mezi tmavou sedačkou a kuchyňskou linkou obloženou ořechovým dřevem se nachází pomyslná hranice mezi obývacím pokojem a kuchyní. Bar zabudovaný v betonovém kvádru, v jehož výklenku visí umělecká plastika, je zajímavou vychytávkou. Skříňky na talíře a sklo a také mikrovlnka a trouba jsou zabudovány v nosné zdi. K bílému jídelnímu stolu se vejde až osm strávníků.
Modrošedá sedačka, světle šedý koberec a stejnobarevný krb s vroubkovaným motivem, který je použit i u vchodových dveří do domu a také tvoří část druhého krbu ve společenské místnosti, jsou hlavními částmi byť strohého, přesto poměrně útulného obýváku.
Netypickou dekorací na kuchyňském stole je kovový talíř s bílými kameny. Velký bílý lustr nad ním výtečně ladí se svým okolím, navíc je poměrně výkonný, poněvadž obsahuje hned několik žárovek. Při otevření skleněného předělu je bazén doslova na dosah ruky. Levé křídlo budovy odhaluje vchod do jedné z ložnic.
Pohled do kuchyně směrem z obýváku je důkazem toho, že architektům ze společnosti Dumican Mosey Architects rozhodně nechybí fantazie. Napravo od baru s uměleckou plastikou vidíme schůdky vedoucí do malé chodby, která zevnitř spojuje kuchyni s místnostmi nacházejícími se v levém křídle Menlo Parku.
Zde vidíme hezky zblízka pracovní desku kuchyňské linky, v níž je zabudován plynový sporák a umyvadlo. Zajímavě řešená jsou i malá okna v horní části místnosti. Za pěkného počasí je jejich funkce převážně estetická, poněvadž spodní stěna místnosti je rozevřená. Nalevo vyčnívá sousední budova, jejíž okna však směřují na jinou stranu. Zídka ohraničující pozemek je dvojbarevná, a tudíž pestřejší
Světlé koupelně s uklidňujícím výhledem na zatravněnou plochu s keři a stromy vévodí jednoduchost a barevná sladěnost. Kromě sprchového koutu zde najdeme nevšední hranatou vanu, která sice není až tak pohodlná, ale zato je od prvního pohledu vizuálně zajímavá.

Či stými liniemi, zpevněnými plochami , vysokými stropy, spoustou skla a další mi minimalistickými prvky oplývá nápaditá, luxusní a moderní rodinná rezidence Menlo Park.

Úhlednou stavbu navrhla společnost Dumican Mosey Architects pro rodinu z Nového Zélandu.

Hlava rodiny Vaughan Smith je ředitelem rozvoje ve společnosti Facebook a jeho manželka Bridget McIverová je v současnosti ženou v domácnosti a pečuje o syna Finna a dceru Emilii. Půdorys domu má tvar písmene U a ze tří stran ideálně ohraničuje prostornou terasu s bazénem. Čtvrtou stranu tvoří zídka,

stromy a vyšší keře, tudíž je objekt ideálně izolován od okolí, respektive majitelé nemovitosti si v žádném případě nemohou stěžovat na nedostatek soukromí a intimity.

Vzhledem k tomu, že Vaughan Smith je v Kalifornii poměrně známou osobou, tyto přednosti, chránící jeho osobní život před zvídavými pohledy, či

dokonce paparazzi, jistě ocení.

„S tímto stylem bydlení jsme navýsost spokojeni.

Menlo Park je ideálním domovem pro celou rodinu, ale zároveň zde můžeme příležitostně pořádat večírky pro přátele a narozeninové párty,“ tvrdí svorně manželé, kteří v rezidenci již zorganizovali – krátce po nastěhování – zahajovací mejdan a posléze i čtyřicetiny Bridget, narozeninovou párty pro Finna a také karaoke show. Vnitřní a zejména venkovní prostory jsou pro tyto účely jako stvořené.

Klasické světlé stavební materiály, zejména beton a kámen, které tvoří podlahu a obrubně terasy, skvěle vyvažují velké plochy většinou z mahagonového dřeva.

Ty najdeme nejen na podlaze, ale také jako obklady stěn, nejrůznější předěly, a dokonce jsou i součástí venkovního nábytku. Konkrétně stolu a lavic.

Výrazný barevný kontrast na terase představují tmavě modrá lehátka s odkládacími stolky a sedací soupravou. Z dálky působí masivně, přitom jsou velmi lehké a díky tomu i snadno přenosné.

Zastoupena je také zelená barva, avšak v ryze přírodní formě. Kromě nízkého trávníku jsou to okrasné rostliny, mezi nimiž dominují agáve, akáty a olivovníky. Bazén má klasický obdélníkový tvar, jeho součástí je i odpočinkový bazének, který se nachází v jednom z rohů.

Příjemným ozvláštněním exteriéru je světlým a hrubým pískem pokrytá plocha se třemi dekorativními koulemi z lanoví. Díky ní je terasa podstatně rozmanitější a zajímavější.

Příznivé klima umožnilo architektům otevřít řadu místností směrem na terasu. V kuchyni tím pádem

není během vaření a pečení nutné větrat, navíc členové rodiny ocení snídani, oběd či večeři na čerstvém vzduchu. Stejně tak otevřené jsou i malý a velký obývací pokoj a dokonce jedna z ložnic.

Všechny místnosti lze samozřejmě dle potřeby uzavřít jediným stisknutím tlačítka. Celá budova je přízemní. Jednotlivé místnosti jsou snadno přístupné a bezbariérové, tudíž se zde dobře cítí i návštěvy upoutané

na invalidní vozík. Objekt působí značně optimisticky, poněvadž převažují světlé barvy, nejtmavší je již zmíněný medově zbarvený mahagon. Tento poměr je zachován i na opačné straně budovy, tedy v případě

venkovní fasády. Najdeme tam světlé zdi, dřevěné dekorativní obklady a velké prosklené plochy dělené světlými kovovými rámy.

Dokonce i vstupní dveře do domu a vrata od garáží jsou z mahagonového dřeva. Přívětivě působí také pískem posypané plochy a zeleň obklopující dům. Architekturu stavby vymezují pravé úhly, najdeme zde samé obdélníky a čtverce.

Kruhové motivy jsou omezeny pouze na několik málo bytových či exteriérových doplňků.

Vnitřní prostory již na první pohled zaujmou svojí střídmostí, elegancí a nevtíravým luxusem. Společnost Dumican Mosey Architects se v tomto případě držela hesla – méně někdy znamená více. Respektive

– méně a kvalitněji než naopak. Podlahy a strop tvoří desky ze světlého mramoru. V ložnici najdeme i obklady z bílého dubu, zatímco v kuchyni jsou plochy z ořechu. Dominantou obývacího pokoje není ani

tak tmavá sedací souprava s bílými polštáři a vyššími kovovými nohami, ale především originální šedý krb, který zároveň slouží jako předěl mezi místností a schodištěm. Návrháři tímto zajímavým monstrem doslova zabili dvě mouchy jednou ranou. Obývák spontánně přechází v kuchyni – obojí se totiž nachází v jedné místnosti.

Pomyslná hranice mezi oběma rozdílnými jednotkami se nachází kdesi mezi zmíněnou

sedací soupravou a kuchyňskou linkou.

Její hlavní část s pracovní deskou, sporákem, umyvadlem a bočními skříňkami má tvar  kvádru a je obložená právě ořechovým dřevem. Skříňky na nádobí, elektrická trouba a mikrovlnka jsou zabudovány v nosné zdi, a tak nezabírají žádný prostor navíc. Jídelní

stůl, židle i velká lampa nad ním jsou bílé a elegantní, podstatně výraznější je však bar zabudovaný ve zdi, v jejímž výklenku visí rovněž umělecká plastika z dálky připomínající obraz. Barová deska je taktéž

zhotovena z ořechového dřeva. Osvětlení kuchyně, potažmo obýváku, tvoří kromě masivní lampy nad jídelním stolem také bodová světla ve stropě.

Jelikož se kuchyně i obývák nacházejí v prostřední části domu, je z této velké místnosti skvělý výhled nejen na bazén, ale i na zbytek budovy a na protější přírodu. Z druhé strany je tento „open space“ také

prosvětlený, a to díky velké prosklené ploše směřující na oplocený dvůr se spoustou zeleně.

Společenská místnost v přední části domu je jedním z nejpoutavějších zákoutí objektu. Stůl, podstatně delší než ten v kuchyni, obklopuje deset světlých židlí s plátěnými sedáky i opěradly a je ozdoben výrazným bílým květináčem s exotickou květinou.

Velice originálně působí lustr, jenž tvoří tři desítky svítících průhledných koulí na různě dlouhých kovových závěsech. O něco více bombastický je luxusní,

z třetiny kamenný a z větší části metalický krb s proskleným ohništěm.

Nejenže skvěle vypadá, ale zároveň dokonale ladí se zbytkem místnosti. V dětském pokoji dominuje fialková barva, a to nejen na povlečení, ale také na kresbě na zdi a dalších ozdobách včetně umělých motýlů.

Pozoruhodným prvkem je dlouhé okno, které spojuje dvě kolmé stěny. Místnost je tak nejen důkladněji prosvětlená, ale zároveň je z ní dokonalejší výhled.

Text: Richard Sacher, Foto: Arcaid