Hovoříme-li o domech, které na nás hned na první dojem zapůsobí ohromujícím dojmem, můžeme mezi ně zařadit i rezidenci s malebným názvem Casa Camino – Cesta domů.
Rozlehlá rezidence se nachází v nádherné oblasti pouštního charakteru v nadmořské výšce 1450 metrů nad mořem. Výhledy jsou orientovány do údolí na druhé největší a nejlidnatější město mexického státu Chihuahua nesoucí stejné jméno.
Klimatické podmínky v této lokalitě opravdu nasvědčují tomu, že se v poušti nacházíme. Běžné letní teploty se pohybují nad 38 °C a minima v zimních měsících dosahují až -8 °C, velmi vzácně i s nadílkou sněhu.
Zajímavostí je bezpochyby vyjádření Světového fondu na ochranu přírody, že se jedná o biologicky nejvíce různorodou poušť světa.
Realizací tohoto projektu se výtečně zhostila architektonická kancelář Parque Humano v čele s Jorgem Covarrubiasem a Benjamínem Gonzálezem Henzem.
Zkušenosti s projekty rezidencí má tato dvojice nemalé a na svém kontě mají více než 15 nádherných rodinných domů.
Naše rezidence je postavena na mírně svažitém pozemku o rozloze 2200 m2. Hlavním cílem bylo navrhnout takovou stavbu, která dokáže splynout s okolní nevšední přírodou. To se podařilo jak po stránce architektonické, tak zvoleným stavebním materiálem.
Architekti se rozhodli pro klasické materiály – železobetonovou konstrukci s kombinací dřeva, skla, bílých štuků na vnějších stěnách a kamenného obložení. Pozemek se nabízel k tomu, aby byla navržena jednoduchá stavba kopírující terén.
Vznikla tak dvoupodlažní budova s celkovou rozlohou 650 m2, jejíž obytné plochy jsou rozmístěny v přízemí a suterénu. Důležité také bylo vyrovnat se s klimatickými podmínkami této oblasti.
Vstup do domu byl navržen ze severu, odkud v zimním období proudí velmi silné a studené větry. Prakticky celá délka domu z této strany je chráněna kamennou zdí. Dům disponuje dvěma vchody. Při pohledu z uliční strany je jeden umístěn v zádveří po pravé straně.
Nalevo je hlavní vchod vedoucí přes atrium do přízemí domu a vestibulu. Všechny obytné místnosti v přízemí i suterénu jsou otevřeny východním směrem a nabízejí obyvatelům nádherné výhledy do údolí a na blízké pohoří.
Z tohoto důvodu si mohli architekti dovolit navrhnout prosklené stěny téměř po celé délce domu v přízemí i suterénu.
Po vstupu do domu hlavním vchodem, který je navržen jako atrium, nás příjemně překvapí vodní brouzdaliště. Vcházíme do vestibulu v přízemí a jsme ohromeni velkolepým otevřeným prostorem s výhledy na město v údolí, které jsou opravdu nádherné.
Jednotlivé společenské prostory jsou otevřené, volně průchozí a jednoduše oddělené pouze zděnými příčkami. Také v interiéru zvolili architekti stejný typ materiálů – dřevěné podlahy a stropy v kombinaci s bílými štuky stěn.
Z pohledu půdorysu se dá říct, že se jedná o stavbu ve tvaru písmene L, ale při detailním pohledu připomíná spíše kříž. Postupně procházíme pracovnou, kuchyní a nakoukneme i do spíže. Tyto místnosti jsou umístěny v pravém bloku domu.
V centrální části budovy, kterou spojuje dlouhá chodba, nejprve procházíme jídelnou a obývacím pokojem. Tyto dvě místnosti mají přímý vstup na venkovní terasu, která tvoří samostatný blok v levé části domu při pohledu ze zahrady.
Střecha terasy zakrývá hernu s TV místností v suterénu a zároveň odděluje zahradu s prostorem venkovního bazénu.
Vrátíme-li se zpět do přízemí, vnější chodbou pokračujeme kolem vestibulu do rodinného pokoje sousedícího s hlavní ložnicí majitelů domů včetně prostorné koupelny. Suterén kromě již zmíněné herny a TV místnosti disponuje třemi ložnicemi s výhledem do zahrady.
V zadní části domu je kromě několika technických místností také domácí kino a pracovna.
Tento dům je bezesporu originálem na originálním místě. Svým obyvatelům nabízí příjemné chvilky relaxace ve spojení s okolní nevšední přírodou a jistě splňuje veškeré požadavky komfortního bydlení.
TEXT: MARKÉTA VOBROUČKOVÁ, FOTO: PAUL RIVERA, ARCHPHOTO
