Úspěšná architektka a interiérová designérka Barbara Falanga ve svém novém domově v srdci Milána spojila novou vlastní soukromou rezidenci s ateliérem a showroomem.

Barbara Falanga je osobitým, kreativním, elegantním stylem ve světě interiérového designu dobře známá.

Při zařizování svého sídla v zahradách Corso Venezia, u slavné Torre Branca, kterou navrhl Giò Ponti v roce 1933, pustila vlastní kreativitu z uzdy a vytvořila si domov svých snů.

Styl tohoto apartmá je víc newyorský, než italský, odráží globální pohled autorky na svět. Ovšem nábytek a doplňky od nejlepších designérů, kteří proslavil Itálii už v minulém století, mu dodávají nezaměnitelný dotek italského životního stylu a kultury.

Například teleskopickou chodbu dlouhou třicet šest metrů osadila čtrnácti knihovnami v designu Franca Albiniho, které vytvořil v 50. letech pro značku Cassina, a korunovala nástěnnými lampami od Achille Castiglioniho;

představují onen vytčený dojem ležérní elegance, pocit, který je současně typický pro interiér celého zbytku domu.

Stejně tak působí i tři dlouhé ručně vázané koberce s dominantním designem Barbary Falangy, vyrobené ve specializované dílně Alberto Levi Gallery, které ještě víc podporují její důmyslnou propracovanost celku v detailech.

Stejné poklady nacházíme v obývacím pokoji, pojatém v nestárnoucím evergreenu kombinace čero-bílé.

Osazený je pohovkami a křesly, které doplňují čtyři pruhované francouzské stolky vyrobené z kosti a ebenu, sestavené k sobě tak, aby vytvářely originální konferenční stolek.

Ten zdobí plastika od Piera Gilardiho, drobné dekorace ve stříbře od Ettore Sottsasse, šachovnice zdobená krokodýlí kůží a obelisky z černého opálového muránského skla umocňují pocit elegance.

Umělecké práce od Urse Lüthiho, malba Mistra Lucia Fontany a zrcadlo zdobené znameními zvěrokruhu z třicátých let, signované Giò Pontim, který je autorem i dekorací „trumeau“ zrcadla od Piera Fornasettiho – to vše přidává do atmosféry interiéru zajímavý patos.

Zimní zahradu Barbara zútulnila kosočtvercovým táflováním v černě lakovaném dřevě na bílém podkladu, stejný dezén má i koberec před vstupem do ní. Místnost zařídila křesílky od Jacquese Adneta z 50. let a černo-bílým tureckým kobercem z 30. let.

V jídelně najdeme železný stůl od Paula Evanse se skleněnou deskou, kolem něj francouzské židle z 30. let z kovu a kůže, nad ním lustr z muránského skla.

Černě a bíle lakovaný artdecový bar a příborník jsou od Jeana Pascauda z 30. let, ozdobné vázy Venini z 50 let a obraz v New Yorku od Vita Acconci, umělecké práce od  Salvatore Falciho a obraz na stěně od vynikajícího Enrica Castellaniho.

To vše svědčí o velké eleganci a kulturnosti hostitelky, a zároveň jako dobrý příklad jejího stylu, uznávaného po celém světě.

Přípravna je zařízena dvěma stoly z černého mramoru od Angela Mangiarottiho, ozdobených plastikou Mimma Paladina, kovovými zvířátky z 20. let a drobnou plastikou křesla od Urana Palmy, skříňky pojala v černém laku a restaurované stropní svítidlo v oceli a skle z lodi Normandie (30. léta).

Přijímací místnost svého designového studia vybavila stolem a židlemi v lakovaném železe ze 70. let do Luigiho Caccia Dominioniho, stojací lampou Arne Jacobsena z 30. let, křeslem Proust Alessandra Mendiniho, podlahovými lampami Flos a tureckým kobercem.

Ve velké kuchyni černo-bílá hra pokračuje. Elegantní černé lakované dřevo skříní navržených Falangou, černo-bílá šachovnice mramorové podlahy, ozdobné talíře, které pro ni dělal Piero Fornasetti, včetně krytu s pepitovým terčem dlouhého chobotu digestoře;

černé skříňky nad barovým pultem, do koncepce dokonale zapadají i černě zarámované obrázky ovoce a zeleniny na stěnách od známého milánského fotografa Giovanniho Gastela.

Barbařina ​​ložnice je jednoduchá, ale současně velmi sofistikovaná. Postel a noční stolky pokrývá textil s dezénem zvířecí kůže z padesátých let, zatímco dvě francouzské podlahové lampy na čtení jsou z let třicátých. Díky těmto doplňkům vznikla i zde pohodová rodinná atmosféra.

Koupelna je pojata celá v černém zimbabwském a bílém italském mramoru Sivec, baterie v designu 40. let pocházejí z Francie, velké zrcadlo navrhl Giò Ponti a restaurované nástěnné lampy jsou opět z lodi Normadie.

To vše potvrzuje zalíbení Barbary v detailech, její oblibě propojovat nevšední řešení, stejně jako styly kultury z různých dob a míst, se kterými se během svého života kultivovaného světoběžníka setkává.

TEXT: Jaromíra  Slavíková, FOTO: Zapaimages