Pochozí plochy u bazénů, na terasách či pod pergolami potřebují zpevnit, aby vyhověly potřebným parametrům.

K realizaci teras se používají různorodé materiály, počínaje keramickým či kamenným obkladem přes dřevo až ke kompozitům. Každý z nich má své přednosti jak funkční, tak vzhledové. Pro všechny je ale podstatná otěruvzdornost, odolnost proti působení povětrnostních vlivů, protiskuznost.

O vynikajícím vzhledu, který se podílí na finálním vyznění zahradní kompozice, nemluvě. Venkovní dlažba může být vyrobena z keramiky, betonu, vybírat lze i z luxusních přírodních minerálů odpovídající kvality, konzistence a povrchové úpravy, kterým nevadí výkyvy počasí a poskytnou příjemný pochozí komfort.

V přírodním prostředí skvěle vypadají také zpevněné plochy s dřevěným obkladem.

Nejvhodnější jsou „mastné“ a „husté“ tropické dřeviny imunní proti houbám a plísním, třeba trvanlivý teak, tvrdé bangkirai nebo stejně odolná massaranduba, použít však lze i speciálně upravené, impregnované a na údržbu náročnější domácí či evropské suroviny, jako smrk či borovici.

Hitem posledních let jsou však kompozitní materiály označované WPC, jimž se říká také dřevoplasty. Cení se u nich spojení nejlepších vlastností typických pro dřevní vlákna a plastové polymery, z nichž se vyrábějí.

Odolává hmyzu i plísním, je téměř bezúdržbový.

Text a produkce: Alena Müllerová, Foto: archiv firem