Hustá městská zástavba není právě přívětivá pro novou výstavu, ale i na poměrně malé parcele, sevřené dalšími domy, je možné postavit velkorysý dům, který rozhodně stojí za pozornost.

Lví město, jak zní doslovný překlad názvu městského státu Singapur, se rozkládá na stejnojmenném ostrově a 54 dalších maličkých ostrůvcích.

Tento jihoasijský stát vyniká svébytnou kulturou a bohatými historickými tradicemi, ale nejen časy minulými se může honosit. V současnosti patří mezi nejvyspělejší ekonomiky na světě, ale bohužel také je to oblast s jedním z nejhustších zalidnění.

Není proto divu, že získat stavební parcelu se rovná téměř zázraku, a tak se tamní architekti naučili minimalizovat a skutečně hospodárně a účelně nakládat s danými možnostmi.

Myslím si, že i v našich městských podmínkách se potýkáme s nedostatkem volného místa a můžeme se tedy nechat inspirovat řešením, které vám zde představíme.

Před necelými čtyřmi roky byl na jednom z přidružených singapurských ostrůvků Sentosa postaven pozoruhodný dům. Majitelé dědictvím získali úzký pozemek v husté zástavbě.

Jeho nespornou výhodou bylo umístění na břehu s otevřeným výhledem na vody singapurského průlivu. Stála zde menší stavba, která ale nevyhovovala představám nových majitelů o moderním bydlení.

Zakázku na stavbu nového domu zadali místním architektům ze studia Wallflower Architecture + Design. Výsledek spolupráce investorů a architektů si můžeme prohlédnout.

Jak jsme již výše zmiňovali, značným handicapem byla stavební parcela ze dvou stran sevřená dalšími budovami, bohužel v opravdu těsné blízkosti, takže jakékoli řešení se muselo potýkat v první řadě s ochranou soukromí obyvatel.

Dalším specifikem bylo tropické slunce, jehož paprsky v této zeměpisné šířce jsou intenzivní, k nim se přidává ještě vítr neustále vanoucí od otevřeného moře.

Komplikace ale znamenají výzvu a výsledné řešení může být inspirativní i pro jiné projekty v jiných zeměpisných polohách i klimatických podmínkách.

Projekt se soustřeďoval na dvě hlavní myšlenky – zachování soukromí a dostatečná přirozená klimatizace budovy. Podařilo se obě tato zadání uspokojivě vyřešit jediným stavebním prvkem, a to volnou fasádou.

Dům je v podstatě prosklený kvádr, okolo kterého, jako volný plášť, obtéká vnější obvodová stěna. Monolit zdi je členěný výraznými horizontálními liniemi.

Ty mají funkci nejen dekorativní, ale mezi jednotlivými pásy jsou otvory, některé prosklené, jiné volné, kterými dovnitř proudí vzduch i světlo.

Při pohledu zvenčí vnímáme jen pásy hrubé a dokonale hladké omítky a ve vstupní části prosklení – ovšem opět členěné vertikálními ocelovými traverzami.

Jediným výrazně se odlišujícím prvkem je pás purpurově probarveného skla, který na první pohled upoutá pozornost pozorovatele. Na straně domu s výhledem na průliv je celá stěna velkoryse prosklená, vyrovnává tím diskomfort omezeného výhledu v jiných částech.

Okna jsou zasazená do hliníkového rámu a posuvná po kolejnici tak, že je možné celé stěny rozevřít dokořán.

Obvodová, devět metrů vysoká stěna chrání vnitřní budovu před slunečním žárem.

V mezeře o něco málo širší než jeden metr tak může volně proudit vzduch, který přirozeně klimatizuje interiér, k lepšímu ovzduší přispívají také tropické rostliny, kterým se v tomto prostředí nesmírně daří.

Čelní stěna, která je, jak jsme říkali, prosklená, je ale slunci naprosto otevřená a o její stínění se stará výrazný přesah pultové střechy.

Otevřeným oknem v přízemí vstoupíme do zahrady, končící až na hranici mořského břehu. A i když je voda doslova na dosah, koupání v ní není možné. Můžeme se přesto ochladit plaváním v překrásném bazénu s přepadovými okraji.

Toto řešení je oblíbené právě v  lokalitách, kde je vodní plocha na dohled, protože pozorovateli umožňuje výhled simulující nekonečnou hladinu.

TEXT: JANA ŠPATZOVÁ, FOTO: ALBERT LIM, Wallflower Architecture Design

kontakty:

PROJEKT: Wallflower Architecture Design, www.wallflower.com.sg