Uprostřed divoké přírody v perle Ameriky

Rezidence podlouhlého tvaru kopíruje mírný svah na zatravněném pozemku tak, aby zúročila maximum výhledů do inspirativního okolí. Visutá terasa, navazující na společenské srdce domu, patří k oblíbeným místům relaxace. Trávit je lze například v komfortních ikonických lehátkách Le Corbusier, čalouněných pony kůží.

V duchu ekologického přístupu k realizaci stavby bylo cílem architektonického studia i stavebníka minimálně zasahovat do rázu okolní přírody. Také proto byla pro příjezdovou plochu a parkoviště před garáží použita zatravňovací dlažba.

Centrální část domu, která zahrnuje multifunkční společenskou zónu, je díky proskleným stěnám transparentní a opticky propojuje interiér s oběma navazujícími terasami. Kromě obývacího pokoje a jídelny zahrnuje také kuchyni od firmy Dada cucine.

Nápadité rezidenční projekty přinesly v roce 2007 svému autorovi uznání v podobě jmenování čestným členem amerického institutu architektů. Victor Cañas je také spoluzakladatelem magisterského studijního programu o tropické architektuře na kostarické univerzitě, kde obor zároveň i vyučuje.

Vysokou stěnou je ohraničen „dvorek“, který je součástí rodičovského křídla rezidence Yos. Je přístupný přímo z koupelny navazující na ložnici a poskytuje manželskému páru intimní zázemí.

Díky citlivé kompozici celého korpusu domu působí bělostná stavba v náruči přírody velmi uměřeně, až nenápadně. Zcela tak respektuje skutečnost, že pozemek hraničí s lesní rezervací.

Okřídlená střecha má několik sklonů, jimiž kopíruje objekt rozvrstvený v klesajícím terénu. Rozepjaté perutě svým přesahem zároveň poskytují obytným prostorám potřebnou ochranu před slunečními paprsky.

Jednotlivé partie efektně členitého moderního bungalovu odpovídají sklonu pozemku, takže po něm kaskádovitě splývají. Postupně klesající úrovně uvnitř i vně obytných prostor vzájemně propojují několikastupňové schody.

Most do přírody, tak by bylo možné charakterizovat terasu obloženou dřevěnými palubkami, přecházející ve visutou lávku. Díky pevné ocelové konstrukci se vznáší „nad propastí“ prudce klesajícího terénu.

Ložnici rodičů odděluje od centrální společenské části rezidence mohutná technicistní stěna z pohledového betonu, s oboustranným integrovaným krbem a nikou v podobě zásobníku dřeva. Na ložnici plynule navazuje koupelna.

Z tohoto pohledu je dobře vidět strom prorůstající terasou vykonzolovanou nad strmým svahem. Divoká příroda obklopující důmyslně projektovaný dům proniká prostřednictvím zkosených skleněných stěn do všech jeho částí.

Vyznění charismatické rezidence podtrhuje také detailně navržené vnitřní a venkovní osvětlení. Efektním způsobem zvýrazňuje členitý půdorys a různě orientované stěny konstrukce domu.

Výrazné střešní přesahy dávají rezidenci nejen nezaměnitelný styl a charakter. Jsou také důležitým stínicím prvkem, který chrání vnitřní i venkovní plochy před přemírou slunce.

Venkovní prostory jsou z interiérů přístupné několika způsoby. Tímto úzkým vchodem se skleněnými dveřmi lze po schodech do zahrady sejít přímo od jídelního stolu.

Dům je téměř po celém svém obvodu obchozí, a to buď s pomocí celistvých betonových ploch, nebo po betonové dlažbě ukotvené v loži z drobných kamenných valounků.

Terénní předěly jsou řešeny jak prostřednictvím schodišťových stupňů, tak díky opěrným betonovým zídkám. Jejich modrá barevnost je poněkud nečekaným, ale zajímavým detailem, který rezonuje také v interiéru.

Studio Cañas Arquitectos věnuje při navrhování svých rezidenčních projektů zvláštní pozornost využití místních klimatických podmínek. Jde zejména o kontext s energetickou náročností konkrétních staveb, s cílem dosáhnout pasivních standardů.

Při řešení dispozic rezidence i použitých materiálů jde v ruku estetická stránka věci s environmentalitou. Objekty jsou navrhovány tak, aby například minimalizovaly spotřebu energie a nepotřebovaly umělou klimatizaci obytných prostor.

Rodičovské křídlo rezidence zahrnuje kromě ložnice také koupelnu. Prostory od sebe vzájemně odděluje polostěna z ryze technicistního pohledového betonu, který patří k často používaným výrazovým prostředkům moderních staveb nejen ateliéru Cañas Arquitectos.

Právě v ložnici a v koupelně rodičů se propojuje barevnost venkovních betonových prvků s interiérovými. Tady má podobu modrého čela postele a stejně tónovaného soklu podpírajícího horní desku s umyvadly. Koupelna je vybavena sanitárními produkty brazilské firmy Deca, jež je proslulá kvalitou a nápaditostí.

Centrálnímu prostoru dominuje stěna z pohledového betonu s integrovaným krbem. Luxusní nábytek dánské výroby dodala firma DKSA – Decoración.

V rámci prolínání vnitřních a vnějších prostor rezidence se podlahy v interiéru shodují s některými v exteriéru. Na pochozí plochu této terasy se zevnitř „vylévá“ podlahová stěrka na bázi betonu, kterou u nás známe například pod názvem Betonepox.

Netradiční bungalov se se svými rozepjatými střešními křídly snesl na hranici lesní rezervace, do náruče kouzelných kostarických lesů. Jeho přehledné jednoduché dispozice s okolní bujnou zelení dokonale ladí.

Bílé linie rezidence, jíž dal podobu architekt Victor Cañas, působí přes své bytelné konstrukční zpracování a jednoznačnou geometrii korpusu velmi křehce.

Půvab, s jakým měkce dosedl na mírně svažitý zatravněný pozemek, umocňuje transparentnost skleněných stěn, s jejichž pomocí objekt jakoby prorůstala okolní flóra a učinila ho tak nedílnou součástí lesů, v jejichž srdci leží.

Pozemek nacházející se na okraji města San José v San Ramón de Tres Ríos byl pro majitele domu bezesporu obrovskou výhrou: Kostarika totiž bývá označována středoamerickým Švýcarskem. Říká se jí také zahrada nebo perla Střední Ameriky.

Bývalá „banánová republika“ se během svého více než stoletého vývoje proměnila v zemi, která je široko daleko vyhlášená nejvyšší životní úrovní, svým obyvatelům nabízí bezpečí, klid a stabilitu.

Tato pokojná oáza se pyšní úchvatnou přírodou, jíž si tady nesmírně cení, proto je pečlivě udržována a chráněna: počtem živočišných a rostlinných druhů na jednotku území nemá na světě konkurenci.

S množstvím pláží a klimatem jako stvořeným pro lenošení je považována za jednu z nejlepších a nejbezpečnějších tropických oblastí.

Zdejší dlouhé pobřeží a obří vlny nabízejí vynikající podmínky pro surfaře, milovníky vzrušení láká možností nahlédnout do nitra bublajících vulkánů. Lze se potápět s delfíny a velrybami…

Ti, kteří dávají přednost klidu v houpací síti, si mohou užívat zdejšího čistého, nezkaženého prostředí v duchu „pura vida“, což je místní výraz označující touhu strávit život beze spěchu, zmatků a šarvátek.

Používá se tu v mnoha podobách a souvislostech, od pozdravu až po synonymum pro „vynikající“.

Hlavním záměrem projektu byla – přesně podle požadavků vlastníků rezidence – jednoduchost a přehlednost.

Výsledkem uvážlivého plánování jsou podlouhlé, svah kopírující sestupné dispozice s řadou prosklených, částečně zkosených posuvných stěn, jež umožňují obyvatelům domu užívat si po celé jeho délce výhledů do kopcovité rezervace i do údolí pod svahem.

Uspořádání obytných interiérů vychází z preferencí jejich uživatelů, kteří kladou velký důraz na vzájemnou sociální komunikaci. Proto se také dostalo značného prostoru společenské zóně, která zahrnuje tradičně obývací pokoj, kuchyni a jídelnu.

Celá tato partie je díky oboustrannému transparentnímu prosklení prostoupena okolní přírodou, navíc odtud lze vycházet na dvě terasy.

Jedna, vydlážděná betonem, se prostě zakrojuje do upraveného zeleného pažitu a ve formě různě širokého kaskádovitého chodníku umožňuje pohyb kolem členitého domu.

Druhá, na protilehlé straně, obložená odolným přírodním dřevem, přechází v jakousi visutou lávku, která se díky pevné ocelové konstrukci bezpečně a spolehlivě tyčí nad strmým, divoce zarostlým svahem.

Její nedílnou součástí je vzácný „latexový“ strom Yos, zakomponovaný na přání investora přímo do paluby, kterou prorůstá. Jde o vysoce ekologický počin, protože tento druh flóry bojuje o přežití.

Možná i proto patří právě tato terasa k nejoblíbenějším místům, kde si členové rodiny i její hosté vychutnávají příjemné chvíle odpočinku.

Multifunkční společenský prostor je v podstatě centrem domu, a zároveň od sebe odděluje další dvě zóny, rodičovskou a dětskou po své pravé a levé straně.

Také tyto klidové části rezidence disponují velkorysým prosklením, jež dovoluje jejich uživatelům čerpat energii z okolní přírody.

Zároveň dávají možnost zahlédnout citlivě ztvárněné a vybavené interiéry, jejichž předností je opět jednoduchost tak typická pro zvolený charakter budovy.

Vyznění vnitřních prostor významně ovlivňují rozsáhlé plochy stěn z pohledového betonu přirozené šedé barvy, který patří k funkčním výrazovým prostředkům soudobé moderní architektury.

Finální technicistní styl pak podtrhuje, ale zároveň také zjemňuje, citlivě dávkovaná barevnost nábytku a textilií.

Jednoduchým minimalistickým liniím bungalovu dává obrovský náboj řešení střechy, jež má tvar široce rozepjatých křídel.

Ostatně, právě tento impozantní prvek, evokující pocit bezpečí rodinného hnízda, patří k neomylným znakům moderního rukopisu autora projektu a jeho malé architektonické firmy, a je patrný na mnoha jejich realizovaných stavbách.

„Záměrně udržujeme skromné rozměry našeho studia, abychom se všem našim klientům mohli věnovat opravdu osobně, s maximální péčí a časem, který si takto náročné exkluzivní realizace vyžadují a zaslouží,“ vysvětluje Victor Cañas strategii a filozofii své firmy.

„Jsme totiž přesvědčeni, že výjimečně dobrý projekt vznikne pouze jako výsledek velmi úzké spolupráce s investorem, z lidského porozumění, stejně jako z podrobné znalosti podmínek stavby a jejího kontextu,“ pokračuje.

„Je to jediný způsob, jak můžeme plně pochopit potřeby klienta a převést je do špičkové architektury a očekávané úrovně obytného komfortu.“ Specifickým znakem projektů pocházejících z ateliéru Cañas Arquitectos je rovněž jejich environmentalita.

Vysoce specializovaný tým odborníků totiž věnuje kromě kvality designu a obytných standardů maximální pozornost a úsilí také využití zdejších jedinečných klimatických podmínek.

Výsledkem jejich práce jsou energeticky nenáročné obytné objekty, maximálně šetrné k životnímu prostředí.

Jde nejen o minimalizaci provozních nákladů staveb, ale také o dokonalé souznění výsledných realizací s okolním prostředím, jež mají co nejméně narušit. Cílem je příliš nezasahovat do přirozené krajiny a naopak využít ji ve prospěch projektu.

Proto i úpravy pozemku, jež měl v režii zahradní architekt Leif Pedersen, probíhaly velmi citlivě, aby co nejvíce splynuly se stávající flórou a stylem krajiny.

Text: Alena Müllerová, Foto: Anice Hoachlander

CAÑAS ARQUITECTOS (projekt), https://canasarquitectos.com