Srdcem domu je multifunkční společenská zóna, zajímající středovou část objektu s půdorysem ve tvaru písmene U. Díky velkorysým proskleným plochám, tvořícím rozhodující část fasády, vznikly působivé průhledy a výhledy.
Z uliční fronty se stavba jeví jako jednopatrová, suterén je částečně zapuštěný do mírně svažitého pozemku, osázeného tropickými rostlinami včetně palem a kaktusů.
Srdcem domu je multifunkční společenská zóna, zajímající středovou část objektu s půdorysem ve tvaru písmene U. Díky velkorysým proskleným plochám, tvořícím rozhodující část fasády, vznikly působivé průhledy a výhledy.
Casa Maja, pojmenovaná po Bernardově manželce Marii-Jo, je situovaná na skalnatém kopci. Díky této pozici rezidenci obklopují neuvěřitelná panoramata Středozemního moře včetně mytického ostrova Es Vedra.
Zvenčí sálá vila ryzím minimalismem. Efekt jejího vyznění vychází z kontrastu bílé konstrukce a velkoplošných oken a skleněných stěn ve speciálně povrchově upravených černých rámech z eleoxovaného hliníku.
Boční křídla hlavní části rezidence skrývají na jedné straně klidovou, na druhé pak pracovní zónu. Suterén, spojený s horním patrem schodištěm i soukromým výtahem, zahrnuje kromě technického zázemí a dvougaráže rovněž hostinské apartmá.
Objekt, navržený a postavený v letech 2012–2013 ve spolupráci se španělskou architektkou Blancou Castiellaovou, vyrostl na pozemku o rozloze 5788 čtverečních metrů v chráněném přírodním parku nad zátokou Cala Carbo.
Velkorysé prosklené plochy, zabudované do podlahy, jsou vybaveny důmyslným odtokovým systémem, který odvádí dešťovou vodu. Díky eloxování a lakování jsou hliníkové rámy odolné vůči agresivnímu působení prostředí v blízkosti moře.
Osázení pozemku a částí stavby adekvátními rostlinami vyústilo v cílené nenásilné propojení vily s rázem okolní krajiny, typické pro tuto část Baleárského souostroví.
Osvěžující panorama, obklopující rezidenci, je k dispozici i na venkovní terase se zapuštěným bazénem, jehož hladina díky přelivové hraně působí jako nekonečná.
Prolínání vnitřního a vnějšího obytného prostoru, které umožňuje těsné spojení interiéru s přírodou, patří k současným trendům bydlení. Všechny pokoje jsou zvukotěsné, vybavené wi-fi a chytrým systémem s možností vzdáleného videomonitoringu.
Vyhřívaný bazén je vybaven protiproudem, který je ideální pro získání a udržení fyzické kondice. Komfort večerního plavání umocňuje zabudované osvětlení.
Výhled nejen na terasu, ale do celé zátoky Cala Carbo, kde je také jedna ze zdejších vyhlášených stejnojmenných pláží, je díky transparentním stěnám k dispozici i z hlavní koupelny.
Část venkovní terasy, zastíněná střešním přesahem, nabízí místo k odpočinku na lehátkách i ke konzumaci lehkého občerstvení. Vzhledem ke své vyvýšené poloze zajišťuje vila i přes svou otevřenost dokonalé soukromí.
K nepřehlédnutelným dominantním prvkům obývacího pokoje v centru společenské zóny patří rozhodně mohutné pohovky, čalouněné exkluzivní bílou kůží. Byly pořízeny v místním obchodě s luxusním nábytkem.
Převažující minimalismus vnitřních prostor rezidence zjemňují zejména četné autentické artefakty. Mnohé ze vzácných historických keramických nádob, soch a plastik mají své místo v policové stěně, kde jejich krásu zdůrazňují bodové světelné zdroje.
Zadní zahrada dokonale zapadá do krajiny s přilehlým kopcem a je přirozenou součástí přírodního terénu. Do terasy, obložené nepravidelnými prvky z přírodního kamene, je integrováno umělé jezírko – biotop.
Dominanta v podobě majestátního stařičkého olivovníku s košatou korunou získává v noci díky osvětlení nový, doslova magický rozměr.
Kromě staletých olivovníků je skalnatý svah osázen také borovicemi, palmami, obřími kaktusy a sukulenty. Pozemek tak získal přirozený charakter, splývající s okolní krajinou.
Jezírko zásobuje skalní vodopád, a celé okolí nemovitosti je protkáno sítí sprinklerů, jež dodávají rostlinám potřebnou vláhu. Čerpají ji z jednoho ze dvou podzemních rezervoárů, z nichž druhý slouží jako nádrž na pitnou vodu.
V prostoru před pracovnou je malá jídelna se stolem v ludvíkovském stylu, který pochází z dílny Bernarda Schalcka. Alsaská renesanční skříň u stěny je z roku 1674.
Vybavení kuchyně s varným ostrůvkem je ryze minimalistické. Efektní vzhled tohoto prostoru vychází z kontrastu černých a bílých nábytkových a pracovních ploch ve vysokém lesku. Zvolenému stylu odpovídá i sestava špičkových domácích spotřebičů, výrazná komínová digestoř je z nerezové oceli.
Vybavení kuchyně s varným ostrůvkem je ryze minimalistické. Efektní vzhled tohoto prostoru vychází z kontrastu černých a bílých nábytkových a pracovních ploch ve vysokém lesku. Zvolenému stylu odpovídá i sestava špičkových domácích spotřebičů, výrazná komínová digestoř je z nerezové oceli.
Do jednoho ze dvou křídel hlavní části rezidence umístili autoři projektu soukromou odpočinkovou zónu, jejíž součástí je rovněž koupelna s volně stojící vanou a navazujícím odpočinkovým koutem.
Křesla, jejichž autorem je Le Corbusier, patří k nadčasové klasice, která se navždy zapsala do historie designu. Byla navržena v roce 1928 a jako esence komfortu, elegantního minimalismu a mezinárodního průmyslového pokroku byla o rok později poprvé představena na Le Salon d'Automne v Paříži.
Zatímco její architektonické pojetí pracuje se střízlivě současnými liniemi, v interiérech se modernismus prolíná s minulostí.
Bělostná rezidence Casa Majo, obrácená směrem k moři, zcela naplnila touhy a představy svého tvůrce a majitele, designéra Bernarda Schalcka.
Okouzlující jednopatrový objekt s jižní expozicí a úžasným výhledem na oceán a slavnou skálu Es Vedra zaujal svým osobitým vzhledem i mnohé ze zahraničních časopisů, věnovaných architektuře a designu, je tedy načase představit ho i našich čtenářům.
Španělský ostrov Ibiza, který je domovem bělostné rezidence s rafinovanými prosklenými průhledy, je kromě své pověsti o zdejším bouřlivém nočním životě vyhlášený také přírodními krásami a historií.
A byly to právě tyto atributy, které zaujaly Bernarda Schalcka, když se ve společnosti své manželky vydal do Středomoří hledat místo, kde by zakotvil a vytvořil si domovský přístav. „Ten ostrov nás fascinoval, byla to skutečná láska na první pohled!
Nejdřív jsme si tu pronajali byt, a pak koupili tento pozemek,“ vzpomíná někdejší vlastník věhlasné architektonické společnosti ve Štrasburku. V šedesátých letech minulého století byl podle svých slov jedním z prvních, kdo začal míchat styly.
„Na konci osmdesátek jsem však cítil, že jsme dospěli na konec tohoto trendu a že je třeba obrátit se k minimalismu. Začal jsem renovovat domy, pak jsem se pustil do stavby vily Casa Majo,“ rekapituluje.
Výsledek vypadá opravdu skvěle, a to natolik, že se u vily pravidelně zastavují kolemjdoucí a klepou na dveře, aby se poptali na jméno autora. Jedna Američanka architekta dokonce žádala, aby pro ni kopii této stavby zrealizoval na Barbadosu….
Vzdušný a pocitově lehký dům, usazený na skalnatém kopci, má půdorys písmene U, tvořeného hlavní středovou partií se dvěma postranními křídly.
Ze všech místností jsou díky velkorysému prosklení fasády k vidění neuvěřitelná panoramata Středozemního moře včetně mytického ostrova Es Vedra, vznášejícího se na vlnách.
Je to tak i díky obrovským oknům od belgické firmy Belisol, umístěným na severní a jižní straně stavby, jež jsou přes tři metry vysoká a široká čtrnáct a půl metru.
Rámy z eloxovaného hliníku, zasazené do bělostné stavební konstrukce, vyplňuje vrstvené sklo od Saint-Gobais Ibiza.
Srdcem vily je společenské centrum o rozloze tři sta čtverečních metrů s obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou, odkud lze přímo vycházet na venkovní terasu se zapuštěným vyhřívaným bazénem, vykládaným perleťovou mozaikou.
Na středovou partii navazuje křídlo intimní zóny, z druhé strany pak pracovna s dalšími ložnicemi.
Suterén je určen pro hospodářské zázemí s komorou, prádelnou a technickou místností pro podlahové vytápění a systém filtrace vody, kromě toho však nabízí rovněž samostatné hostinské apartmá s ložnicí a kuchyňským koutem.
Interiéry s bílými štuky a vápencovými podlahami, jejichž vyznění umocňuje záplava denního světla proudícího dovnitř velkorysým prosklením, svým stylem a barevností navazují na zvolenou architekturu.
Šmrnc jim však dodává především vybavení, zejména pečlivě vybraný nábytek a starožitnosti s puncem ikon.
Jde například o kousky podepsané Le Corbusierem, jako je lehátko LC4, pohovka LC3 a křeslo LC2 od Cassiny, slavné barcelonské křeslo navržené Miesem van der Rohe pro značku Knoll či elegantní pohovka z bílé kůže, zakoupená u Paco Terana na Ibize.
Místo tu našla i sbírka Buddhů, kterou Bernard Schalck shromáždil v sedmdesátých letech minulého století v Barmě. „Minimalismu se mi líbí, ale raději ho proteplím starými kousky, skutečnými uměleckými díly nebo krásnými tisky,“ vysvětluje.
A spojení prvků různých stylů a časů, jakkoli se může zdát riskantní, je tu díky citlivému jemnému dávkování opravdu úspěšné. Od architektury po výzdobu je zkrátka Casa Majo dokonalým zosobněním propracovanosti, inteligence a přesnosti.
