Dominantním prvkem minimalistické stavby je masivní střešní převis s kruhovým světlíkem ve vstupní partii rezidence. Zajímavý je rovněž dekorativní prvek v podobě vzrostlé rostliny.
Příjezdová cesta, ohraničená kamennou zdí, plynule vede vůz do prostorné garáže či rovnou před hlavní vchod domu, kde je dostatek místa k zaparkování.
Vnitřní atrium obklopuje interiér ze tří stran, takže vedle velkoformátových prosklených stěn propouští do obytných prostor další notnou dávku denního světla.
Pohled na dům ze strany, kde má v budoucnu vzniknout zahrada, velmi dobře ukazuje, v jakém terénu architekti a stavitelé pracovali.
Výhled do okolí portugalského městečka Sever do Vouga lze obyvatelům rezidence každopádně závidět. Výsledku architekti docílili promyšleným ukotvením jejích základů pod úroveň terénu i nepravidelným půdorysem.
Hlavní vchod do domu je obložen masivními palubkami ze dřeva, pocházejícího z místního regionu. Jeho zbarvení krásně ladí s fasádou domu i jednoduchou betonovou dlažbou. Příchozího zcela jistě upoutají rovněž robustní posuvně-kyvné vchodové dveře.
Hlavní vchod do domu je obložen masivními palubkami ze dřeva, pocházejícího z místního regionu. Jeho zbarvení krásně ladí s fasádou domu i jednoduchou betonovou dlažbou. Příchozího zcela jistě upoutají rovněž robustní posuvně-kyvné vchodové dveře.
Autem lze díky vybetonované příjezdové silnici komfortně zajet až před samotný vchod do domu. Detailní záběr odhaluje i výhody velkorysých vstupních dveří s kyvně-posuvným systémem.
Pohled do prostoru vnitřního atria ukazuje, jak se dá díky celoproskleným stěnám i stropnímu světlíku do interiéru dopravit maximální dávka denního světla.
Prosklení bylo plánováno i z uliční strany domu. Tady ovšem byla použita panoramatická okna, logicky bez posuvného systému, navíc kvůli bezpečnosti opatřená kovovým zábradlím.
Co do výběru materiálů, jejich povrchů, a hlavně barevné palety byli autoři projektu velmi střídmí. Ve vstupní partii vsadili na jednoduchou betonovou dlažbu v přírodním odstínu, k níž výborně ladí dřevěný fasádní obklad.
Další důkaz toho, jak jednoduše lze pracovat s minimem materiálů, a přitom dosáhnout maximálního výsledného efektu.
Dostatek světla do domu nepropouštějí pouze posuvné panoramatické stěny a velkoformátová okna. O další přísun se postará hne několik střešních prosklených světlíků.
Minimalistickou vilu si nelze představit bez venkovní terasy, nebo alespoň balkonu. Tady byl použit jednoduchý koncept jen s kovovým zábradlím, na který navazují prostory společenské zóny –obýváku a kuchyně.
Minimalistická rezidence je zasazena do půvabné zvlněné krajiny. Panoramatické výhledy do jejího okolí jsou nedílnou součástí vyznění celé zdařilé realizace.
Vnitřní atrium lemované skleněnými stěnami, ozvláštněné střešním světlíkem, je součástí společenské zóny domu. V budoucnu by tady měla vzniknout zelená oáza v podobě tropické zahrady.
Interiér domu je bezbariérový, spojnice mezi jeho jednotlivými obytnými i společenskými částmi jistí prostorné chodby s dřevěnou podlahovou krytinou.
Kromě promyšleného využití denního světla dbali architekti i na propracovaný systém umělého osvětlení. Jeho nedílnou součástí jsou zabudovaná stropní tělesa a led pásky v nikách obytného prostoru.
Hlavní společenská část s půdorysem dlouhého obdélníku spojuje kuchyni, jídelnu i obývací pokoj. Komínové těleso originálně pojatého velkorysého krbu se propisuje do prostoru balkonu.
Komfortní vstup do domu zajišťují gigantické kyvně-posuvné vchodové dveře, jež příchozího intuitivně vedou dál do srdce domu.
Vnitřní atrium je ideální nástroj maximálního prosvětlení interiéru domu. Skutečně velkorysý nápad architektů se rozhodně vyplatil.
Hlavní část společenské zóny je orientovaná směrem do údolí s výhledem na město. Umocňují ho celoprosklené panoramatické stěny s posuvným systémem, na který je specialista například firma Schüco.
Střešních světlíků je v domě je celá řada, jeden z nich je i v hlavní společenské zóně. Díky němu proudí dostatek světla přímo do prostoru kuchyňské linky a jídelní zóny.
Obyvatelé rezidence mají k dispozici tři koupelny, jedna je určena pro hosty. I těchto ryze soukromých prostorách panuje čistý minimalistický styl.
Z přijímacího salonku, který se nachází v části domu pod masivním střešním převisem, lze pohodlně vyjít na venkovní terasu. Součástí této části domu je nezbytná toaleta pro hosty.
Moderní minimalistická vila byla přes svůj půdorys, kopírující přísné, a přesto nepravidelné linie, navržena s citem a úctou k místní zástavbě, která se přiklání ke „konfekčnímu stylu“ architektury.
Jednoduše by se dalo shrnout, že rodinná rezidence, nesoucí název GR House, vyrostla ve svažitém terénu portugalského městečka Sever do Vouga s dlouholetou tradicí kovovýroby.
Jako u každého netradičního projektu ovšem realizaci předcházela řada omezení, především pokud jde o typologii pozemku. Avšak architekti ze známého portugalského studia Paulo Martins Arq & Design se svého úkolu zhostili vskutku profesionálně.
Kromě toho, že si skvěle poradili se členitým, a navíc svažitým pozemkem, dokázali vytvořit supermoderní dům. Objekt také ideálně zapadá do okolní zástavby, kterou vůbec ničím neruší.
Výsledku zcela určitě napomohl právě svah, do něhož jsou základy domu zapuštěné, takže nad hranicí vrstevnice zaznamenáte pouze velmi nenápadný jednopodlažní objekt.
Ve skutečnosti je ale GR house poměrně rozložitou dvoupodlažní vilou, disponující veškerým komfortem, a právě to dodává celému sídlu na originalitě a zajímavosti.
Přitom terén samotný připravil architektům nejedno překvapení, ať už v podobě kamenného podloží, zemních trhlin, či naopak nepravidelných nadzemních, převážně kamenitých výběžků.
Všechny tyto nástrahy museli tvůrci řešit za pochodu, návrh jim přizpůsobit a posadit základy přesně tak, aby vytvořily maximálně bezpečnou „kotvu“ celé hmoty domu.
Finální efekt objektu pramení z použití maximální dávky kreativity autorů návrhu, a především perfektního uplatnění jejich rozsáhlých znalostí technologických postupů v rámci moderní architektury.
Díky tomu dnes dům vypadá velmi jednoduše i přes to, že jeho objem je výsledkem prolnutí linií nepravidelného půdorysu, který ovšem obyvatelům vily nabízí špičkový obytný komfort na zastavěné ploše téměř 700 čtverečních metrů.
Železobetonovou konstrukci zdobí hladká fasádní omítka v kombinaci s obklady z tvrdého masivního dřeva místní provenience, použitými především z uliční strany.
Velkou roli tady hrají i velkoformátové prosklené stěny, ať už v posuvné verzi u obytných prostor, či pevně usazených, jako je tomu například v případě vnitřního atria.
U společenských zón byl navíc kladen důraz na to, aby byl z každé jejich části k dispozici ničím nerušený výhled do okolí. Světlo do celého domu proudí rovněž několika střešními světlíky.
Zajímavé je i barevné schéma, díky němuž nenásilně prolíná exteriér s interiérem. Zemité tóny jako světle šedá a bílá příležitostně doplňují černé detaily a přírodní dřevo.
Zvláštním znamením domu jsou i jeho přístupové a pochozí plochy, jež jsou řešeny vesměs bezbariérově.
TEXT: Markéta Vobroučková, FOTO: ITS – Ivo Tavares Studio, www.ivotavares.net
KONTAKT: PAULO MARTINS Arquitectura (architektonický návrh), Rua de Marques Gomes no2, Loja A, 3800-221 Aveiro, PORTUGAL, https://paulomartins.com.pt/
