Moře má tisíce podob, nálad i barev. Umí být laskavé, ale také pěkně bouřit, jindy je hladké téměř jako zrcadlo. Možná i proto dokáže stále znovu fascinovat malíře V. K. Killera, který se ve svých obrazech snaží jeho neustálé proměny zachytit.

Pražský rodák V. K. Killer (1960) absolvoval výtvarná studia v polovině osmdesátých let dvacátého století u profesora Jaroslava Hořánka a následně se dlouhé roky věnoval užité tvorbě jako art director exkluzivního magazínu.

Ve svých obrazech reflektuje onen romantický svět plachetnic od dob Kryštofa Kolumba až na počátek dvacátého století. Lodě na jeho plátnech se někdy nechávají portrétovat v celé své majestátní kráse, jindy naopak bojují s nepřízní počasí či s nepřítelem.

A ať už se jedná o španělskou karaku, anglickou galeonu či holandskou fleutu, vždy klade důraz i na věcnou správnost vyobrazených lodí.

Několik jeho obrazů s tématikou rakousko-uherského námořnictva je nyní součástí velké expozice věnované právě tomuto tématu v Kaiserjäger Museum v Innsbrucku.

Neméně zajímavým a pro diváka možná i vděčnějším je druhý okruh jeho tvorby. Jsou to krajiny, které pojmenoval termínem „mystické“. On sám tato plátna považuje za protipól pečlivě zpracovaných konkrétních plavidel.

Vznikají spontánně a autor v nich buduje zvláštní snový svět, možná trochu smutný, ale i zde má svou nezastupitelnou roli moře a jeho nálady. Někdy je jen okrajově naznačené, jindy zcela záměrně hraje v námětu hlavní roli celé kompozice.

Malíř V.K. Killer pracuje klasickou technikou olejomalby na plátně s nezaměnitelným rukopisem. Snaží se zachytit nejen samotný náměr, ale i náladu jedinečného okamžiku.

Svými obrazy nás tak vrací do dob „krásně minulých“, a stejně tak nás vtahuje do krajin, ve kterých byste možní chtěli žít, nebo je alespoň na chvíli navštívit. Jeho obrazy jsou součástí soukromých i státních sbírek. Již několik let jej zastupuje galerie Artisticostores.

TEXT: redakce, FOTO: archiv autora