MOOD House se nachází v rušné ulici na okraji španělské Barcelony. Velice členitý interiér, který byl typický pro interiéry na počátku 20. století, se v dnešní době stal nepohodlným pro každodenní fungovaní. Jeho komplexní rekonstrukce neopomněla ani specifické požadavky majitelů a nabídla zajímavé využití denního světla.

Nevyhovující bylo především rozmístění společenských místností kolem malých a velice temných vnitřních zón a větracích šachet i fakt, že mezi jídelní a obývací části neexistovalo žádné spojení. V bytě také nebyla místnost pro hosty ani adekvátní úložný prostor. Studovna sloužila jako místnost pro domácí pomocnici a sklad.

Jako zcela nevyhovující se dále ukázala instalace topení a klimatizace do snížených podhledů, což neumožňovalo využít místnosti v jejich plné výšce. Vadná instalace klimatizace navíc v některých místnostech, obzvláště pak v ložnici, způsobovala nepříjemný šum, díky němuž se v létě v pokoji nedalo klidně usnout.

Tomuto požadavku se muselo přizpůsobit veškeré vybavení i nábytek.

Projekt byl tedy velkou výzvou. Byla to otázka redefinování bydlení pro rodinu se speciálními požadavky na prostor, kde kvůli množství nosných stěn nebylo možné hýbat zdmi ani je úplně zbourat. I přesto se rozvržení domu muselo kompletně změnit.

Cirkulace klimatizovaného vzduchu a topení uvnitř bytu musely být znovu navrženy tak, aby jejich fungování nenarušovalo klidové zóny místností.

Aby se dodržel požadavek na denní osvětlení společenské části, byly kuchyně společně s jídelnou a obývacím pokojem přesunuty k hlavní fasádě. Na jedné straně této části bytu pak byla posuvnými skleněnými dveřmi oddělena pohodlná studovna s výhledem do korun stromů na ulici.

Všechny nábytkové elementy jsou navrženy tak, aby byly flexibilní a v případě potřeby se skryly, či naopak vystoupily a sloužily svému účelu. Bývalá studovna byla přeměněna na úklidovou a úložnou místnost. Původní kuchyně byla rozdělena do dvou částí, z nichž jedna slouží pro domácí výpomoc a druhá jako hlavní koupelna.

Při rekonstrukci byly použity pouhé tři materiály, aby designéři dosáhli jednotného prostoru – dřevo, cementová stěrka a porcelán. Barevné schéma interiéru rovněž vychází ze tří základních barev – šedé, hnědé a měděné. Výsledkem je klidný a příjemný domov, kde je dostatek světla a prostoru pro společné rodinné vyžití za všech okolností.

TEXT: Nikol Galé, FOTO: Valentin Hincû