Zdánlivě fádně šedá stavba na úpatí hlavního města Španělska vyvolává dohady, zda jde o umělecký počin, nebo jen střízlivě užitkovou stavbu. Rozhodnutí není určitě lehké.
Funkcionalismus, charakterizovaný jako jednoduchost snoubící se s účelovostí či funkčnost následující formu, vládl v Evropě téměř padesát let. Od počátku 20. let minulého století býval předmětem dohadů, zda ho lze ještě považovat za umělecký styl. Mnoho lidí jej odmítalo pro jeho strohost a praktičnost.
Na první pohled velice strohým dojmem působící budova je umístěna na pozemku o celkové rozloze 1500 metrů čtverečních. Mírně se zvedající terén umožnil situovat stavbu, jejíž půdorys zabírá 653 metrů čtverečních, do tří navazujících podlaží.
A nesmíme zapomenout, že Španělsko je zemí chutného moku, proto nechybí bohatě zásobený vinný sklep s pohodlně řešeným barem.
O prostředním podlaží bychom mohli hovořit jako o společenském centru. Vedle prostorného obývacího pokoje, který by se dal spíše nazvat debatní halou, tu najdeme krytou jídelnu, velkoryse pojatou pracovnu a neobvykle velký pokoj pro děti.
Pro časté návštěvy je tato okolnost vítanou změnou, protože mohou přijmout pozvání i se svými ratolestmi, které se v těchto místech mohou společně zabavit. Když je pak zdolá únava, čeká na ně dětská ložnice pro hosty o patro výš.
Tady se nachází, kromě dalších tří ložnic i pokoje majitelů, toalety, koupelny, především příjemně řešené relaxační centrum, které je díky zvláštnímu venkovnímu profilu otevřené na přilehlou zahradu s verandou a bazénem, jehož plocha dosahuje 45 metrů čtverečních.
Tomuto prostoru dominuje velká černá pergola, vytvářející kontrastní protiklad k šedým zdem domu. Do jejího stropu jsou vloženy desky z tvrzeného plastu, takže venkovní sezení koncipované do tvaru písmene U může být využíváno i při nepřízni počasí.
Concrete house stavěla pod vedením architekta Rafaela Llamazarese společnost A-cero téměř tři roky – práce začaly v říjnu 2007 a dům byl kompletně předán v únoru 2010. Jako stavební materiál byla nejčastěji používána šedá žula abujardado, jejíž zpracování může na první pohled zmást náhodné pozorovatele, kteří ji mohou zaměnit za betonové panely.
Jestliže se někomu může zdát dům šedě monotónní a zejména prostor u bazénu upomínat na velké plochy před průmyslovými či bankovními paláci, tento pocit určitě dostatečně vyváží velká zahradní plocha doplněná několika vzrostlými keři na uměle navezených náspech – stromy bychom tu však hledali marně.
Podstatně vzrostlejší dřeviny už leží bez výjimky mimo hranice pozemku náležejícímu k domu.
TEXT: ROBERT PAVELKA, FOTO: A-CERO ARCHITECTS