Komunita bosých karmelitek Řádu nejblahoslavenější Panny Marie z hory Karmel, jejímž posláním je především modlitba za spásu všech lidí, žije kontemplativním způsobem v papežské klauzuře. V průběhu staletí změnila své sídlo už několikrát:

Nejprve byla jejím útočištěm Malá Strana u kostela sv. Josefa (1656–1782), za Josefa II. prožila desetiletý exil v Pohledu u Havlíčkova Brodu (1782–1792), poté jí byl přidělen původní klášter barnabitů na Hradčanském náměstí v Praze s kostelem sv.

Benedikta (1792–1950). Za minulého režimu byly sestry nejdřív rozptýleny na různých místech republiky, později pak internovány v Jiřetíně pod Jedlovou (1950–1991).

Po sametové revoluci dostaly zpět klášter na Hradčanském náměstí, v roce 2005 se však komunita rozhodla hledat vhodnější místo pro svůj život.

Za tímto účelem koupila bývalý zemědělský statek v Drastech na Praze-východ, kam se sestry na začátku roku 2020 přestěhovaly. O tom, jak probíhá rekonstrukce celého areálu včetně výstavby nového kláštera jsme si povídali se sestrou Marií. 

Proč jste vlastně přesídlily z Prahy do Drast a co stálo za rozhodnutím vystavět tady nový klášter karmelitek?

My jsme se rozhodly ke stěhování zejména proto, že v pražském klášteře byl  nedostatek venkovního prostoru a v našem okolí narůstal hluk, což je pro náš způsob života hodně nepříznivé.

Protože normálně žijeme v takzvané papežské klauzuře a nevycházíme z prostoru kláštera, je pro nás velice důležité ticho, a samozřejmě potřebujeme mít k dispozici také venkovní prostor.

 Mohly jste jako sestry nějak ovlivnit cílovou podobu celého areálu, a pokud ano, tak v jaké směru?

Určité věci byly dané tím, že některé budovy už stály a že jde o areál památkově chráněný. To rozhodlo o základní koncepci, jinak architekti s námi na projektu spolupracovali a v podstatě jsme ho vytvářeli společně.

 Významným dodavatelem materiálů pro stavbu je společnost Wienerberger. Jaké produkty byly ve vašem projektu použity?

Jde o střešní tašky Tondach, konkrétně o klasické bobrovky, které byly v podstatě požadavkem památkářů, ale my bychom se zřejmě pro tento typ krytiny rozhodly i tak.

Z portfólia firmy jsme vybraly rovněž zdivo Porotherm včetně příčkovek a překladů, obkladové pásky Terca  Spaans Rood a také dlažbu Semmelrock Citytop, jejíž pokládka je v dohledu.

 Co celý tento proces, který započal v roce 2018, znamená pro sestry samotné a co pro věřící veřejnost?

Pro nás sestry je to velice mimořádná zkušenost, náročná a obohacující zároveň, která navíc naši komunitu významně stmeluje. I každou z nás to, myslím, hodně formuje.

Pro okolí je to pak příležitost nás více poznat, nějak s námi spolupracovat a dostat se k nám blíže. A my tak máme možnost potkat se se spoustou krásných lidí.

 Jak se samy na rekonstrukci podílíte?

Už v roce 2018 jsme začaly jezdit do Drast na brigády, nejen abychom získaly k místu bližší vztah, ale také abychom ušetřily: Likvidovaly jsme skládky, kultivovaly zanedbaný pozemek, vyklízely budovy, abychom snížily náklady.

Teď, když už se prací ujala stavební firma, se zase staráme o venkovní prostory.

Je pro vás těžké propojit ryzí fyzično všech stavebních a údržbových prací, souvisejících s projektem, se světem duchovna, který je vám vlastní?

My ty dvě skutečnosti nevnímáme jako oddělené a od sebe izolované, ale jako hluboce k sobě patřící. Je ovšem pravda, že teď je té práce více, takže pociťujeme větší  únavu. Musím však říci, že největší zátěží není ta fyzická práce, ale vše okolo: organizace, komunikace, rozhodování, práce na počítači, to je nejnáročnější.

 Co všechno bude mít řád v Drastech po dokončení prací k dispozici? A jak to ovlivní běžný provoz řádu a život věřící či nevěřící veřejnosti?

Nám sestrám budou sloužit budovy kláštera a klášterní zahrada. Přinese nám to možnost pěstovat ovoce a zeleninu, více fyzického pohybu, ale  také bližší kontakt s přírodou. Za to jsme moc rády.

Veřejnost pak dostane možnost pobytů v domě pro hosty, využívat lesopark. Také zpřístupníme kapli sv. Terezie s kryptou.

Máme tady i dům, kde pronajímáme byty, abychom získaly nějaké finanční protředky, zároveň tu vzniká ještě projekt na revitalizaci další staré budovy, která by se výhledově stala Domem setkávání otevřeným pro veřejnost.

Lidé vám určitě pomáhaji… čím ještě mohou přispět, aby bylo vše co nejdříve hotovo?

Nadále mohou pomáhat jak svojí prací, tak finanční podporou. Brigády, jichž se účastní i sestry, jsou tady každou sobotu, společně obědváme. Po domluvě je možné přijet pomoci i v týdnu individuálně.

Tradičně probíhá sbírka na portálu Donio, aktuálně www.donio.cz/klasterdrasty, jejíž výtěžek je určený především na vybavení interiérů důležitých částí  kláštera. Za jakýkoliv příspěvek velice děkujeme.