Na okraji Prahy vznikla unikátní zahrada. Noví sousedé, kteří se přistěhovali do novostaveb, se
domluvili a přikoupili dohromady dalších 5000 m2 pozemku. Celý prostor se rozhodli pojmout
jako velkou společnou zahradu s bazénem, altány apod.
Záměrem bylo moderní novostavby propojit s okolní krajinou a zároveň poskytnout dostatek
soukromí. Pozemek se nachází v blízkosti potoka a v době dešťů se na něm hromadila voda, prvním
úkolem tedy bylo odvodnění. Po instalaci drenáží byla navezena kvalitní ornice a na ní posléze ještě speciální substrát pro růst trávníku. Zahrada je uměle zavlažena automatickým závlahovým systémem.
Následně se provedla stavba bazénu a altánu. V blízkosti bazénu je umístěna látková sluneční clona a moderním pojetím tak navazuje na architekturu domů.
V zadní části se pak nachází romanticky stylový dřevěný altán. Pozemku dominuje velká zatravněná plocha ve střední části, která je oživena solitérními stromy a jakýmisi vyvýšenými ostrůvky s menší zelení a stromy. Zahrada je pojata částečně sbírkově a skupiny vysazených dřevin jsou ve většině případů ze stejných geografických oblastí světa.
Severní část je tvořena zejména evropskými dřevinami, střední zaujímají dřeviny ze Severní Ameriky a jižní část nechává vyniknout asijským druhům z Číny a Japonska. Okolí domů je osázeno travinami a trvalkami. Při zachování jednotného stylu tak velký prostor umožnil
použití mnoha druhů dřevin – vznikla živá, trochu divoká zahrada. Na pozemku byly dva stávající dospělé stromy, se kterými projekt počítal, bohužel jeden z nich v roce 2010 z neznámých důvodů uhynul
a byl nahrazen novou výsadbou.
Pro výsadby byl zvolen středně velký rostlinný materiál pro lepší přijmutí, ale zároveň bylo dosaženo okamžitého efektu. Dá se předpokládat, že v budoucnu ze zahrady vznikne spíše menší park s velkými
stromy a stane se jistě oživením celého okolí. Svým pojetím celá úprava navazuje na sadovnické počiny z konce 19. století, kdy vznikaly zahrady, které dnes obdivujeme a chráníme.
TEXT: Ing. Martin Adamíra , FOTO: Zahrada Praha