Komfort v náručí surového betonu
První podlaží této nádherné vily spočívá převážně na sloupech, takže se spodní prostor uvolnil pro volný pohyb. Obvodové zdivo nahradilo v části směřující k bazénu tvrzené sklo
Pohled na průčelí domu obrácené do zahrady, kde vynikají ideální minimalistické formy oproštěné od všeho, co by mohlo působit rušivě.
Působivou hru světel umocňuje nasvícení hladiny vodní nádrže, umístěné pod rezidencí. Nádrž přirozeným způsobem ochlazuje okolí budovy.
Přímo z ložnicového patra se otevírá výhled do okolí, který neruší ani běžné stavební prvky, jako jsou okna čí zábradlí lodžie. V souladu s přáním investorů bylo zábradlí vytvořeno ze skla.
K dokonalosti privátních kratochvílí u bazénu patří bezesporu designová lehátka, z prostoru za domem jsou navíc viditelné vrcholky peruánských And.
Na dlážděnou terasu navazuje podlouhlý bazén. Při pohledu z výšky zaujme svou nádhernou florální modrozelenou mozaikou, která pokrývá dno.
Použití ocelových pilířů ve spodním podlaží rezidence pomohlo s tvorbou volné dispozice, vzdušný pocit podporuje obvodové prosklení. Harmonii v prostoru završují příčky s jemnou barevností přírodního kamene.
Po obvodu zahrady, která byla zapuštěna pod uliční úroveň, byl vysazen pás zeleně, dosahující třímetrové výšky, a vztyčena zeď s kamenným obkladem.
Vrchní patro vily je z ulice přístupné přes dlážděný můstek, bezpečnost chodců zajišťují skleněné zábradlí i zapuštěná osvětlovací tělesa.
Na úroveň ulice byla situována garáž pro pět vozidel, která nikomu nenapoví, jak velký je druhý – obytný – trakt komplexu. Také zde byl na obklad použit přírodní kámen.
Pohled na obytnou část rezidence ilustrující různé výškové úrovně pozemku, které museli architekti ze studia Metropolis v čelé s José Orreogem vyřešit. Spodní patro bylo navrženo jako skleněný kontejner.
Z vrchního patra lze sestoupit do přízemí dvěma bělostnými schodišti. Hala je otevřená přes dvě patra a přirozené světlo přivádějí střešní průzory.
Koupelna přičleněná k hlavní ložnici je obložena přepychovým šedostříbrným mramorem a vybavena dvojicí designových umyvadel, obrovských sprchovacím koutem a nádhernou vanou.
Detail obvodového prosklení, které je vedeno v tmavých rámech a je samozřejmě posuvné. Právě tento komfortní prvek vyžaduje kromě architektonického nápadu dokonalé řemeslné zpracování.

Vila nazvaná The Casuarinas, usazená ve vyhledávané enklávě Santiago de Surco v oblasti peruánské Limy, odkazuje svými ladnými tvary k architektuře švýcarského urbanisty, architekta a teoretika Le Corbusiera.

Rezidence The Casuarinas je originální stavba, navržená architektem Josém Orreogem, následníkem Le Corbusiera.

Tento skvostný výtvor přesně charakterizuje autorovu tvorbu, a to především v návrhu domu jako kontejneru, který má spodní patro téměř celé prosklené a tím se elegantně otevírá do zahrady.

Horní patro „obytného kontejneru“ je naproti tomu perforované, strop/střecha obsahuje průzory, které prosvětlují hlouběji zanořené části. Důležitým strukturálním bodem je použití soustavy tmavých sloupů jako podpory prvního podlaží.

Toto řešení uvolnilo dispozici přízemí, které je možno využívat zcela volně. Prostor byl rozdělen jen pomocí lehkých příček a je obehnán speciálním tvrzeným sklem, usazeným v tmavých rámech.

Posuvné skleněné stěny odrážejí akcent přesnosti stavby do posledního detailu, který patří k rukopisu autora.

V přízemí se nachází prostorná kuchyně, jídelna, místnosti pro hosty a obývací pokoj, volně přecházející v dlážděnou terasu kolem obdélníkového bazénu s mozaikovým dnem.

Typickým rysem je absence záclon a bytového textilu, přesto máme v prostoru pocit pohodlí a pohostinnosti. V celém vzdušném přízemním prostoru nalezneme identickou podlahu z odolného tvrdého dřeva.

Horní patro charakterizuje obdélníková struktura lodžie s bílou omítkou bez jakýchkoli dalších rušivých elementů, z níž se otevírají překrásné výhledy.

Hluboká lodžie v konečném důsledku chrání ložnice před přímým slunečním svitem, což je v Peru nanejvýš žádoucí.

Atraktivním způsobem vyřešil architekt také vstup do rezidence, který není situován do přízemí budovy, ale právě přímo do vrchního patra přes dlážděný osvětlený můstek z uliční úrovně.

Za hlavními vstupními dveřmi se nachází schodišťová hala osvětlená střešními okny, z níž lze po dřevěném schodišti sestoupit do přízemí, nebo pokračovat do ložnicové sekce.

Zde jsou tři ložnice s vlastními koupelnami a hlavní ložnice se samostatnou šatnou pro pána i paní domu a přepychovou mramorovou koupelnou. Vedle přístupového

můstku architekt posadil „garážový kontejner“, kam se vejde až pět vozidel. I tento betonový objekt zdobí kamenné obklady. Ani zahradě se nedá nic vytknout, přestože k dosažení její rovinatosti bylo zapotřebí přemístit spoustu zeminy.

Přesuny materiálu daly vzniknout mohutným zdem, které částečně obemykají tisícimetrový pozemek a jsou opatřeny obkladem z přírodního kamene. V bazénové části byl pozemek „oplocen“ zeleným pásem ve výšce tří metrů v souladu s místními pravidly.

V domě s celkovou plochou 569 m2 nechybí ani oddělený technický trakt s vlastním vchodem, který poskytuje prostor prádelně, skladům a místnostem pro pokojový servis.

Text: Blanka Stehlíková, Foto: Juan Solano

Kontakt: METRÓPOLIS Oficina de Arquitectura, (architektonický projekt),

Calle Boulevard 162 oficina 501, Santiago de Surco Lima, Peru,

www.metropolisperu.com