Dispozice kuchyně vychází především z velikosti prostoru, který má uživatel v bytě k dispozici, a z jeho zvyklostí a preferencí. Vždy je však nutné respektovat i určitá pravidla, jež pomohou dodržet takzvaný pracovní trojúhelník.

Jde o tři nejdůležitější zóny (varná, mycí a skladovací) a jejich konfiguraci tak, aby spojení varné desky či sporáku, dřezu a chladničky zaujímalo v kuchyni co nejmenší plochu.

Promyšlené kompaktní řešení totiž zásadním způsobem šetří energii a minimalizuje pohyby nutné ke zpracování potravin a přípravě pokrmů.

Na finální podobě kuchyně a její ergonomii se ovšem podílí řada dalších parametrů – záleží i na tom, jak často a jak složitě se v ní bude vařit, pro kolik lidí, jestli bude sloužit i jako centrum setkávání rodiny a hostů i jaké další funkce bude plnit.

Pro výšku kuchyňské pracovní desky je podstatná tělesná konstituce těch, kdo prostor nejčastěji využívají – obvykle dosahuje 91 centimetrů. V mycí zóně doporučují odborníci umístit dřez tak, aby bylo snadné dosáhnout na jeho dno bez hrbení.

Varná plocha by měla být trochu níže, optimálně 25 cm pod ohybem loktu. Uspořádání skříněk a pracovních ploch pak vyplyne z velikosti celé kuchyně.

Vybírat lze mezi rovnou, elkovou, účkovou či paralelní variantou, oblíbená jsou i poloostrůvková a ostrůvková řešení.

TEXT: Alena Müllerová, FOTO: archivy firem