Dům, který chytá vítr

Udržení chladu v obytném interiéru může být v tropickém podnebí Singapuru problém, i když člověk investuje do nákladného klimatizačního systému.

Proto když zdejší studio Wallflower Architecture + Design získalo zakázku na projekt domu na E ast Coast, v lokalitě uprostřed mrakodrapů, ze všeho nejdřív se zajímalo o možnost pasivního systému chlazení.

Základním předpokladem bylo přizpůsobit třípodlažní stavbu poměrně neobvyklého tvaru směru vanoucích větrů, jež v tepelné pohodě rezidence hrají stěžejní roli.

Proto je rezidence koncipována jako jakýsi zvednutý železobetonový tunel, jehož v podstatě otevřené konce jsou orientovány z jihu na sever, tedy přímo v trase, kudy proudí chladivý vzduch od nedaleké pobřežní linie.

Při procesu jeho využití a správném směrování do interiérů mají neméně důležitou úlohu také pohyblivé dřevěné fasádní panely složené z lamel, které lze zároveň natáčet tak, aby – podobně jako plachty – maximálně regulovaly chladivé závany, odclonily co nejvíce slunečních paprsků pronikajících do interiéru a zároveň optimálně zachovávaly soukromí.

Kromě takto široké funkčnosti však slouží rovněž jako nepřehlédnutelný dekorativní prvek, jenž subtilností a zvolenou barevností efektivně potlačuje celkovou hmotnost stavby.

Dalším nezanedbatelným prvkem chladicího systému rezidence je bazén sousedící se společenskou zónou, přístupný širokým otevřením skládacího proskleného systému. Vzduch ochlazený nad jeho hladinou snižuje teplotu právě v navazujícím interiéru.

Tato zóna, která zahrnuje kromě obývacího pokoje a jídelny také suchou a mokrou kuchyni, je důkazem, jak se vedle požadované vnitřní pohody podařilo projekt

přizpůsobit také velmi bohatému rodinnému a společenskému životu investora.

Maximální otevřeností převážné části prostor v přízemním podlaží a jejich prolnutím s nevelkou zahradou se povedlo vytvořit dokonalý kompaktní celek, jenž je ve výsledku vizuálně velmi rozsáhlý

a přehledný. Nezbytnou intimní zónu pak architekti umístili do dalších dvou úrovní přístupných výtahem, do útvaru s netradičně zaoblenou střechou neseného betonovými piloty, jež zároveň

pocitově odlehčují přízemí. Dům s celkovou obytnou plochou 553 m2 má kromě společenských prostor sedm ložnic a stejný počet koupelen, modlitebnu, studovnu a televizní pokoj. Interiéry, charakteristické

jednoduchými liniemi a paletou neutrálních barev s převahou bílé a šedé v kombinaci s teplými odstíny a dekory dřeva, oživují akcenty černé a hnědé na sedacím nábytku.

Nepřehlédnutelným nejen funkčním prvkem vnitřních prostor je impozantní samonosné schodiště vedoucí do horních úrovní rezidence, k jejímuž vyznění přispívá i promyšlené několika-vrstevné osvětlení.

Zatímco přízemí vládnou luxusní reprezentativní mramorové podlahy, do intimní zóny byla

zvolena krytina dřevěná. Nepříliš rozlehlý pozemek s omezeným množstvím zeleně se realizační tým úspěšně pokusil vykompenzovat střešní zahradou u rodičovského apartmá.

Tým ve složení Cecil Chee, Robin Tan, Sean Zheng, Shirley Tan a Eileen Kok zkrátka odvedl dobrou práci: v srdci orientální metropole uprostřed mrakodrapů vytvořil oázu dýchající svěžím venkovským klidem.

Text: Alena Müllerová, Foto: Jeremy San pro Wallflower Architecture + Design